Růžové víno, známé také jako rosé, si získává stále větší oblibu pro svou svěžest, lehkost a krásnou barvu. Často bývá spojováno s létem a posezením na terase, ale růžové si můžete dopřát celoročně. V tomto článku se podíváme, jak rosé vzniká, jaké má vlastnosti a jak si ho nejlépe vychutnat.

Existuje několik metod, kterými vinaři dosahují charakteristické růžové barvy:

• Krátká macerace (namáčení slupek): Nejčastější metoda. Modré hrozny (stejné odrůdy jako pro červené víno) se po rozmačkání nechají kvasit se slupkami jen krátkou dobu – řádově hodiny místo dnů. Poté se slupky oddělí. Víno získá narůžovělou barvu, ale jen mírné třísloviny.
• Saignée (odkrvování): Při výrobě červeného vína se část růžově zabarveného moštu odčerpá v rané fázi kvašení a dokvasí zvlášť jako rosé. Tím se zároveň zkoncentruje červené víno. Rosé vyrobené saignée metodou bývá intenzivnější.
• Směšování (blend): Míchání bílého a červeného vína dohromady – tato metoda je méně častá a v kvalitním vinařství (kromě oblasti Champagne, kde se míchá trochu červeného do šampaňského rosé) se téměř nepoužívá (a v EU je dokonce zakázaná u tichých vín, výjimkou je výroba šumivých vín). Výchozí surovinou jsou vždy modré odrůdy. Pro růžová vína se často používají hrozny jako Zweigeltrebe, Frankovka, Cabernet Sauvignon, Pinot Noir či Grenache, záleží na regionu.

Jak chutná rosé?

Rosé obecně kombinuje svěžest bílého vína s nádechem ovocnosti vín červených. Samozřejmě existuje široká škála stylů:

• Velmi světlá Provence rosé: Například slavná růžová vína z Provence (jih Francie) mají velmi světle lososovou barvu. Jsou suchá, lehká, s tóny jahod, melounu, citrusů a bylinek. Ideální jako aperitiv nebo k letním salátům.
• Sytější ovocná rosé: Španělská rosado nebo některá moravská růžová mívají sytější růžovou barvu a výraznější chuť červeného ovoce (maliny, třešně). Stále jsou většinou suchá, ale plnější.
• Polosladká růžová: Někteří vinaři nabízejí rosé s vyšším zbytkovým cukrem – mají pak bonbonově ovocnou chuť a jsou oblíbená u těch, kdo preferují sladší styl (např. některá růžová z odrůdy Cabernet Sauvignon v moravských verzích).

Co ale čekat obecně: růžové víno je lehké až středně plné, má nízké až střední třísloviny a vyšší kyselinku, která osvěžuje.

Servírování růžového vína

Aby vynikla svěžest rosé, podávejte ho dobře vychlazené. Ideální teplota je podobná jako u bílých vín, tedy kolem 8–10 °C.

• Růžové víno se nejčastěji servíruje ve sklenici na bílé víno (menší kalich). Není nutná široká červená sklenice, protože rosé nepotřebuje tolik dýchat.
• Otevřenou lahev růžového můžete uložit v lednici a spotřebovat ideálně do 2–3 dnů, aby neztratilo svěžest.

S čím párovat rosé?

Rosé je vynikající univerzální společník k jídlu. Díky kombinaci vlastností bílého a červeného vína se hodí k pestré paletě pokrmů:

• Lehké předkrmy a saláty: Suché rosé krásně doplní zeleninové saláty, letní předkrmy s rajčaty, mozzarellou apod.
• Grilovaná drůbež a ryby: K jemnému grilovanému kuřeti nebo lososu se ovocné růžové víno skvěle hodí – nepřebije chuť, naopak ji podtrhne.
• Pizza a těstoviny: Růžové si překvapivě rozumí i s italskou kuchyní. K pizze Margherita či těstovinám s rajčatovou omáčkou zkuste suché rosé – kyselinka očistí patro od rajčatové sladkosti a tuků sýra.
• Ovocné dezerty: Sladší rosé můžete podávat k ovocným koláčům, jahodovému dezertu nebo sorbetu.

Tip: Obecně platí, že rosé skvěle doplní lehčí a středně výrazná jídla. Vyhněte se jen velmi těžkým pokrmům (zvěřina, steaky) – tam lépe poslouží robustní červené.

Zajímavost a tip na rosé

Růžová vína jsou nejlahodnější mladá – nekupujte rosé staré mnoho let, ideálně si vybírejte aktuální ročník. Výjimkou jsou šumivá rosé (např. rosé Champagne), která mohou zrát déle.

• Doporučujeme: Weingut Leth - Zweigelt rosé 2023 0,75l

Rosé už dávno není považováno za „druhořadé“ víno. Kvalitní růžová vína dokážou nabídnout skvělý zážitek a svou univerzálností překvapit. Ať už si je dáte v parném létě nebo u krbu v zimě, růžové víno vnese do chvíle lehkost a pohodu. Na zdraví růžovému!

Za lahví dobrého vína se skrývá dlouhý a pečlivý proces. Každý krok od vinice až po finální uzavření lahve ovlivňuje výslednou chuť a kvalitu. Pojďme se společně podívat, jak se víno vyrábí, a projít si hlavní etapy jeho vzniku.

1. Sběr hroznů (vinobraní)

Vše začíná na vinici. Hrozny se sklízejí v optimální zralosti – vinař sleduje cukernatost a kyseliny. Sběr může být:

• ruční (šetrnější, umožní vybrat jen zdravé hrozny)
• nebo strojový (rychlejší, používá se často u velkých vinohradů).
  Na kvalitních vínech bývá často uvedeno, zda jde o ruční sběr. Termín sklizně ovlivní styl vína: dřívější sběr dá kyselejší, lehčí vína, pozdější (přezrálé hrozny) zase sladší a plnější víno.

2. Zpracování hroznů a lisování

Po sběru přichází na řadu odstopkování hroznů (oddělení bobulí od třapin) a jejich lisování.

• U bílých vín se hrozny většinou lisují hned a do kvasné nádoby jde už jen šťáva (mošt).
• U červených vín se rozmačkané bobule nechávají kvasit i se slupkami a semínky, aby víno získalo barvu a třísloviny. Mladý mošt (šťáva) může být ještě před kvašením čiřen (zbaven nečistot) nebo odkalen.

3. Kvašení (fermentace)

Kvasinky – ať už přirozené z vinice nebo přidané ušlechtilé kvasinky – začnou v moštu přeměňovat cukr na alkohol a oxid uhličitý. Tato fáze je srdcem výroby vína.

• Bílé víno kvasí obvykle při nižších teplotách (10–18 °C) a pomaleji, aby se zachovaly aromatické látky a svěžest.
• Červené víno kvasí při teplejších teplotách (20–30 °C), což pomáhá extrahovat barviva a třísloviny ze slupek. Kvašení trvá typicky 1–3 týdny. U červeného vína se během něj pravidelně promíchávají slupky (tzv. ponořování matolinového klobouku), aby se lépe vyluhovaly barviva a chutě. Výsledkem fermentace je tzv. mladé víno – stále poněkud hrubé a zakalené.

4. Zrání a školení vína

Po dokvašení je třeba víno zjemnit a stabilizovat. Mladé víno se stáčí z hrubých kalů (usazenin) a následuje fáze zrání.

• Některá vína zrají v nerezových tancích nebo betonových nádobách, které neovlivňují chuť – to je běžné u svěžích bílých vín, kde chce vinař zachovat ovocnost.
• Jiná vína (často červená a plnější bílá) zrají v dřevěných sudech, například z dubu. Sudy mohou být nové (dodají výraznou chuť vanilky, toastu, koření – tzv. barrique efekt) nebo použité (pouze zaokrouhlí chuť). Zrání v sudu může trvat několik měsíců až let. Během zrání víno postupně čistí – část kalů sedne ke dnu, víno se může také jednou či vícekrát stočit (přelit do jiné nádoby). Někdy vinař provede jablečno-mléčnou fermentaci – to je druhotné kvašení, při němž bakterie přemění ostrou jablečnou kyselinu na jemnější mléčnou (typicky u mnoha červených a některých bílých jako Chardonnay).

5. Finalizace a lahvování

Před lahvováním vinař víno případně finálně vyčeří a filtruje, aby bylo čiré a stabilní. Do vína se obvykle přidává malé množství oxidu siřičitého jako konzervant, který zabrání nežádoucím procesům a uchová víno v dobré kondici. Poté se víno plní do lahví a uzavírá:

• Tradiční korkovou zátkou (umožňuje případné další zrání vína v lahvi a je součástí prestiže),
• nebo moderním šroubovým uzávěrem (výhodou je dokonalá těsnost a praktičnost, víno se vyvíjí velmi pomalu). Některá špičková vína ještě zrají určitý čas v lahvi ve sklepích vinařství, než jdou na trh. Většina vín je však po nalahvování připravena k prodeji.

Různé styly, různé postupy

Výše popsaný postup je obecný, ale existují i odchylky pro specifické styly vín:

• Šumivá vína (sekty, Champagne) procházejí druhotným kvašením buď přímo v lahvi (klasická metoda, jako u šampaňského), nebo v tanku (Charmatova metoda pro Prosecco). Tím vznikají bublinky a zcela jiný charakter vína.
• Růžová vína se vyrábějí z modrých hroznů, ale s kratší dobou macerace slupek (jen pár hodin), aby získala jen lehké zabarvení.
• Sladká dezertní vína mohou vznikat zastavením kvašení (fortifikací alkoholem) pro zachování zbytkového cukru, nebo z přirozeně hodně sladkých hroznů (ledové víno, výběr z bobulí).
• Oranžová vína jsou vlastně bílá vína vyráběná jako červená – tj. kvasí se slupkami, což jim dodá výraznější chuť a tříslovinu. Každý vinař může do procesu vnést své know-how a drobné odlišnosti. Kouzlo výroby vína spočívá v kombinaci přírody, lidské práce a trpělivosti.

Závěrem

Od prvního hroznu na vinici až po zacinkání skleniček je to dlouhá cesta plná péče a umu. Příště, až si budete vychutnávat svou oblíbenou odrůdu, vzpomeňte si na práci vinaře a všechny ty kroky, které vedly k tomu, že právě držíte v ruce sklenku lahodného vína. Dobré víno totiž nevzniká náhodou – je to malý zázrak spojující půdu, počasí a poctivé řemeslo.

Víno je od pradávna považováno za nápoj s blahodárnými účinky na zdraví – stačí si vzpomenout na takzvaný „francouzský paradox“. Na druhou stranu je to stále alkoholický nápoj, takže se kolem něj točí řada debat a mýtů. Jak to tedy je? Podívejme se na nejčastější tvrzení o vlivu vína na zdraví a co na ně říkají odborníci.

Mírná konzumace může prospívat srdci

Často citovaným faktem je, že střídmé pití vína, zejména červeného vína, může mít pozitivní vliv na srdce a cévy. V červeném víně se nachází antioxidant resveratrol, který pochází ze slupek modrých hroznů. (Bílé víno ho obsahuje minimum, protože se vyrábí bez slupek, ale i v něm jsou jiné prospěšné látky, jen v menším množství.) Resveratrol a další polyfenoly mohou pomáhat snižovat hladinu „špatného“ LDL cholesterolu a podporovat zdraví cév.

• Studie naznačují, že lidé, kteří pijí malé množství červeného vína (1 sklenku denně u žen, 1–2 u mužů), mají o něco nižší výskyt srdečních onemocnění než abstinenti.
• Víno rozhodně není zázračný lék, spíše jeden z mnoha faktorů zdravého životního stylu. Také platí, že účinek vína se liší člověk od člověka – co funguje u jednoho, nemusí u druhého.

Víno a dlouhověkost – pravda, nebo mýtus?

Zmiňovaný „francouzský paradox“ poukazuje na to, že Francouzi mají relativně nízký výskyt infarktů, přestože konzumují hodně tuků – a jedním z vysvětlení je právě pravidelná sklenka vína. Někteří dlouhověcí lidé po světě rovněž přisuzují svůj věk střídmému popíjení vína. Pravdou je, že umírněné pití může být součástí zdravého života, ale není to záruka dlouhověkosti. Genetika, prostředí, strava a pohyb hrají větší roli.

Mýtus: bílé víno je dietnější než červené

Někteří lidé si myslí, že po bílém víně se méně přibírá než po červeném. Ve skutečnosti záleží hlavně na obsahu alkoholu a cukru ve víně, ne na barvě.

• Suché víno (ať bílé, červené či růžové) má podobný počet kalorií na objem – cca 80–120 kcal ve 150 ml skleničce.
• Sladká dezertní vína či likérová vína mají kalorií více kvůli zbytkovému cukru a vyššímu alkoholu. Pokud tedy hlídáte linii, nejlepší volbou je střídmá konzumace suchých vín s nižším obsahem alkoholu. Rozdíl mezi bílým a červeným z hlediska kalorií není zásadní.

Alergie, bolesti hlavy a jiné nepříjemnosti

Někteří lidé se po víně necítí dobře – trápí je bolesti hlavy, zarudnutí, nebo tzv. „opalový efekt“. Na vině mohou být histaminy či siřičitany (sulfity) obsažené ve víně.

• Histamin vzniká při fermentaci a zrání vína a citlivým jedincům může způsobovat alergické projevy. Řešením mohou být nízkohistaminová vína, která mají obsah histaminu redukovaný (např. vinařství Hareter nabízí taková vína).
• Siřičitany se do vína přidávají jako konzervant. U zdravých lidí obvykle nezpůsobují potíže v množství, které víno obsahuje, ale astmatici nebo citlivé osoby mohou pociťovat nepříjemnosti. Existují vína s minimem přidané síry (často označovaná jako bio či naturální vína).

Všeho s mírou – i vína

Zásadní je připomenout, že jakékoli pozitivní účinky vína platí jen při umírněné konzumaci. Nadměrné pití alkoholu má vážné negativní dopady – poškozuje játra, zvyšuje riziko vysokého tlaku, způsobuje závislost a mnoho dalších zdravotních problémů.

• Bezpečná dávka alkoholu je individuální, obecně se uvádí max. 1–2 sklenky vína denně, s alespoň dvěma „bezalkoholovými“ dny v týdnu.
• Pro těhotné ženy, děti a osoby s určitou diagnózou (např. onemocnění jater) je nejbezpečnější víno nepít vůbec.

Závěrem

Víno může být v malém množství příjemným doplňkem zdravého životního stylu – nabízí antioxidanty a radost z chutí. Rozhodně ale nejde o všelék a nemělo by se pít s cílem „zlepšit si zdraví“. Pokud si dopřejete sklenku kvalitního vína k večeři, vychutnejte si ji bez výčitek, ale zároveň s vědomím, že základem zdraví je střídmost. Na zdraví – tentokrát doslova i do písmene!

Víno je nápoj citlivý na podmínky okolí, a proto způsob skladování výrazně ovlivňuje jeho kvalitu a chuť. Správné skladování vína zajistí, že si i po měsících či letech otevřete lahev v perfektní kondici. Pojďme se podívat na základní pravidla, jak uchovávat neotevřené lahve vína doma.

Teplota jako klíčový faktor

Stálá a vhodná teplota je pro skladování vína zásadní. Ideální teplota pro dlouhodobé uskladnění většiny vín se pohybuje kolem 10–15 °C. Důležitá je i stálost teploty v průběhu roku. Velké kolísání není dobré.

• Příliš vysoká teplota (nad 20 °C) urychluje zrání a může víno znehodnotit.
• Naopak teploty blízko mrazu víno „uspí“ a mohou negativně ovlivnit jeho chuť. Důležité je také vyvarovat se velkých teplotních výkyvů – kolísání teplot víno stresuje a může vést k roztažení korku a proniknutí vzduchu do lahve.

Tma a ochrana před světlem

Světlo, zejména přímé sluneční záření a UV paprsky, může způsobit předčasné stárnutí vína a degradaci jeho aromat. Proto se víno tradičně uchovává v tmavých sklepích. Doma volte pro lahve tmavé místo – například skříňku, spíž nebo sklepní prostor.

• Mnohá vína jsou plněna do tmavých lahví právě pro lepší ochranu před světlem, ale i tak by dlouhodobě neměla být vystavena světelnému záření.

Vlhkost vzduchu

Správná vzdušná vlhkost kolem 60–70 % pomáhá udržet korkové zátky pružné a těsné.

• V příliš suchém prostředí mohou korky vysychat, smrštit se a propustit vzduch k vínu, což vede k oxidaci.
• Příliš vlhké prostředí zase podporuje plísně na etiketách a může poškodit obaly lahví. Domácí podmínky bývají většinou vyhovující; pokud skladujete víno v bytě, stačí se vyhnout extrémně suchým místům například v blízkosti topení.

Poloha lahve

Tradiční pravidlo říká, že lahve s korkovým uzávěrem by měly být skladovány vodorovně. Tak zůstává korek smočen vínem a nevysychá.

• U lahví se šroubovacím uzávěrem nebo skleněným víčkem není horizontální poloha nutná, tam nejde o vlhkost korku.
• Šumivá vína (šampaňské, prosecco) lze také skladovat naležato, ačkoli u nich tlak z vnitřku lahve udržuje korek dilatovaný i nastojato. Důležité však je, aby lahve byly v klidu a nehýbalo se s nimi. Vibrace (např. z domácích spotřebičů) mohou víno narušovat, proto není vhodné skladovat víno dlouhodobě třeba na lednici či pračce.

Krátkodobé vs. dlouhodobé uchování

Ne každý druh vína zraje stejně. Obecně platí, že robustní červená vína (např. kvalitní Bordeaux, Barolo nebo topová moravská vína) a sladká dezertní vína (výběry z bobulí, portská) snesou delší archivaci. Naopak lehká aromatická bílá vína (např. Müller Thurgau) a většina růžových vín jsou nejlepší mladá.
Ne každé víno je určeno k dlouholetému zrání. Většinu běžných bílých a růžových vín je ideální vypít do 2–3 let od lahvování, červená vína často vydrží déle (5 a více let), pokud jsou kvalitní a mají potenciál zrání. Potenciál k zrání zvyšuje školení vína na barikových sudech. Vína vhodná k archivací bývají také výrazně dražší než vína určená k rychlé spotřebě.

• Pokud plánujete víno vypít v řádu týdnů či několika měsíců, nemusíte být tak přísní – stačí lahve uložit v chladu (třeba na spodní část šatní skříně či do komory).
• Pro dlouhodobou archivaci vzácnějších lahví už je vhodné udržovat stabilní sklepní podmínky, případně investovat do domácí vinné chladničky, která umožní nastavit optimální teplotu a vlhkost.

Praktické tipy na závěr

• Lahve chraňte před pachy – víno přes korek „dýchá“, a tak by nemělo být skladováno vedle silně aromatických látek (benzín, barvy, výpary z kuchyně).
• Označte si uložené lahve štítkem s datumem nákupu či plánovaným rokem spotřeby, pomůže to v orientaci při postupném upíjení zásob.
• Pokud nemáte ideální podmínky, volte spíše vína určená k brzké spotřebě. Pro archivaci vzácných kousků můžete využít služeb profesionálních skladů vín.

Správné skladování vína je umění, které se vám bohatě odmění – při otevření takto opatrované lahve se dočkáte vína v nejlepší možné formě. Ať už máte pár lahví v bytě nebo plný sklep, dodržování výše uvedených zásad pomůže uchovat chuťové vlastnosti i hodnotu vašich vín.

Objevte skvosty moravských vinařství - Mikulovsko

Moravská vinařství se dlouhodobě řadí mezi špičku nejen v České republice, ale i v zahraničí. Díky jedinečným půdním podmínkám a pečlivému přístupu vinařů vznikají vína světové úrovně. Mikulovsko je v posledních letech nejdynamičtěji rostoucí vinařský region u nás. Řada zavedených i nových vinařství s vysokou kvalitou vína se podílí i na výrazném vzestupu turismu v mikulovském regionu.

Vinařství Volařík

Vinařství Volařík se specializuje na bílá vína z mikulovské oblasti. Díky výborným podmínkám pro pěstování Ryzlinku vlašského a Ryzlinku rýnského dosahují jejich vína výjimečné kvality.

Doporučujeme:

Ryzlink rýnský, Terroir Purmice

noblesní víno s krásnou mineralitou a excelentní dominancí kompotované meruňky.

Vinařství Mlýnek

Vinařství Mlýnek se zaměřuje na odrůdy Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené. Většina vinic se nachází na Dunajovských kopcích, která dávají vínům krásnou mineralitu a ovocnost.

Doporučujeme:

Veltlínské zelené, Věstoňsko

Krásně udělaný Veltlín, který se může směle rovnat i věhlasným Veltlínům z rakouské oblasti Wachau.

Vinařství Kadrnka

Rodinné vinařství z Březí produkující vysoce kvalitní vína, zejména skvělé Ryzlinky vlašské. 

Doporučujeme:

Ryzlink vlašský, K4 Ořechová hora

Plný Ryzlink vlašský s koncentrovanou chutí, výraznou mineralitou, tóny zralého ovoce z vinic starších 30 let.

Jak správně skladovat otevřené víno?

Otevřeli jste láhev vína, ale nespotřebovali jste ji celou? Jak ji správně uchovat, aby si zachovala svou chuť?

1. Uložení do lednice

• I červené víno skladujte po otevření v lednici.
• Nízká teplota zpomaluje oxidaci.

2. Použití vakuové pumpy

• Vysátím vzduchu vakuovou pumou na víno zpomalujete oxidaci.
• V kombinaci s uložením do lednice prodlužujete životnost otevřené lahve. 

3. Do kdy otevřené víno spotřebovat?

• V případě, že víno máte otevřenou lahev pouze v lednici uzavřenou špuntem nebo šroubovým uzávěrem doporučujeme vypít do maximálně 2 dnů.
• V případě, že víno budete mít v lednici a použijete vakuovou pumpu se může životnost vína prodloužit až na 7 dní
• U šumivých vín doporučujeme vypít víno ještě v den otevření nebo maximálně v následující den. 
• Šumivá vína uzavřete speciálním uzávěrem, který zabrání úniku CO2 a oxidaci a uložte do lednice.

4. Další faktory ovlivňující životnost otevřených lahví vína

          - Kvalita vína - čím kvalitnější víno, tím větší životnost.

           - Alkohol -  Alkohol je konzervant takže i vyšší alkohol u tichých vín prodlouží životnost u otevřených lahví

           - Množství nedopitého vína v lahvi. Čím více  vína zůstane v otevřené lahvi, tím déle vám vydrží v dobré kondici. Platí i při použití vakuové pumpy na víno, oxidace bude pomalejší.

5. Nejlepší je otevřené víno dopít, ale v případě, že se tak nestane, se při dodržení  výše uvedených podmínek nemusíte obávat, že ho budete muset vylít.

Bezhistaminová vína Hareter: Revoluce v požitku z vína

 Víno je pro mnoho lidí symbolem radosti, pohody a společenského setkání. Pro některé však může být jeho konzumace spojena s nepříjemnými reakcemi způsobenými histaminem – látkou, která se přirozeně vyskytuje ve fermentovaných produktech, včetně vína. Naštěstí rakouské vinařství Hareter přichází s inovativním řešením: bezhistaminová vína, která přinášejí čistý požitek i těm, kteří na histamin citlivě reagují.

 Co jsou bezhistaminová vína?

 Histamin se vyskytuje v mnoha potravinách, a zatímco někteří lidé jej bez problému odbourávají, jiní mohou trpět nepříjemnými symptomy jako jsou bolesti hlavy, zarudnutí obličeje, žaludeční potíže či alergické reakce. V běžném víně vzniká histamin během fermentace, především při jablečno-mléčné fermentaci a při delším ležení na kalech.

 Vinařství Hareter, které sídlí v rakouském Burgenlandu, se rozhodlo jít cestou, která těmto problémům předchází. Jejich vína mají obsah histaminu nižší než 0,1 mg/l, což je považováno za téměř nulovou hodnotu. Tento přístup umožňuje užít si kvalitní víno bez obav z nežádoucích reakcí.

 Jak vznikají vína s minimem histaminu?

 Vinař Thomas Hareter sází na biologické a biodynamické zemědělství. Tento šetrný přístup nejen chrání přírodu, ale zároveň minimalizuje vznik histaminu v hotovém víně. Klíčové faktory, které přispívají k nízkému obsahu histaminu v jeho vínech, jsou:

• Přísná kontrola fermentace – používají se specifické kvasinky a řízené procesy, které zabraňují vysoké produkci histaminu.
• Žádná jablečno-mléčná fermentace – tento proces sice u běžných vín pomáhá změkčit kyseliny, ale zároveň zvyšuje obsah histaminu. U vín Hareter se mu proto záměrně vyhýbají.
• Minimální zásahy do vína – žádná zbytečná aditiva a šetrné zpracování zajišťují přirozenou čistotu a harmonii.

 Jaká bezhistaminová vína nabízí Hareter?

 Vinařství Hareter se zaměřuje na autentická, přírodní a biodynamická vína, která jsou nejen bez histaminu, ale také organická a veganská. Vinařství má také prestižní certifikaci Demeter. Mezi oblíbené lahve patří:

• Hareter Pinot blanc, které tančí na jazyku s křídovým prachem a slaností. Soustředěné, lineární, šťavnaté!
• Hareter Chronos – Opulentní vůně je plná černého rybízu, sladkých švestek, třešní v čokoládě a koření a přechází do jemně balsamikových tónů a tabáku. V chuti ucítíte i lehký nádech ostružin, borůvek a pepře a na konci unikátní chuť umami.
• Hareter Rosé – Zářivě třpitivá barva tohoto rosé z odrůdy Svatovavřinecké láká k prvnímu napití. Vůně je plná lesního bobulového ovoce, malin, červeného pomeranče a divokých bylin. V chuti na vás čeká lehká tříslovina s náznakem limetky a příjemnou mineralitou.

 Proč ochutnat bezhistaminová vína Hareter?

 Pokud si chcete vychutnat sklenku vína bez obav z histaminové intolerance nebo hledáte čistá, přírodní vína s minimálním zásahem, Hareter je skvělou volbou. Díky ekologickému přístupu a inovativním metodám si můžete dopřát skvělé rakouské víno v té nejčistší podobě.

 Ochutnejte i vy!

 Vína Hareter najdete na Velkovinotéce, kde si můžete vybrat z široké nabídky kvalitních vín. Objevte novou dimenzi vína – bez histaminu, ale s plnou chutí!

Mýty o víně: Co je pravda a co ne?

Mnoho lidí věří různým mýtům o víně, které často nejsou pravdivé. Podívejme se na nejčastější z nich.

1. Červené víno se pije při pokojové teplotě

• Ve skutečnosti je ideální teplota pro podávání červeného vína kolem 16–18 °C.
• Příliš vysoká teplota může potlačit jemné nuance chuti.
• Doporučujeme: Malbec Famiglia, Valentin Bianchi, Argentina

2. Víno starší než 10 let je vždy lepší

• Ne každé víno se hodí k archivaci.
• Mnoho vín je určeno ke konzumaci během prvních let po lahvování.
• Doporučujeme: Penedo Gordo tinto, Quinta das Arcas, Portugalsko, Alentejo

3. Korek je známkou kvality

• Šroubový uzávěr nemusí znamenat nižší kvalitu.
• Mnoho moderních vinařů volí tuto variantu pro uchování čerstvosti.

Jak vybrat víno k různým příležitostem

Víno dokáže skvěle doplnit atmosféru a podtrhnout chuť jídla. Jak ale vybrat to pravé na konkrétní příležitost? Připravili jsme pro vás podrobný průvodce, který vám pomůže zorientovat se ve světě vín.

Romantická večeře

Romantická večeře si zaslouží výjimečné víno. Červené víno s plným tělem, jemnými tříslovinami a ovocnou vůní skvěle doplní romantickou atmosféru. Mezi oblíbené odrůdy patří Merlot, Pinot Noir nebo Cabernet Sauvignon. Skvěle se hodí k jemným masům, těstovinám s bohatými omáčkami nebo čokoládovým dezertům.

Doporučujeme:

• Merlot Pod Valtickou výběr z hroznů 2022, Vinařství Filip Mlýnek
• Tento Merlot nabízí sametovou chuť s tóny lesního ovoce a čokolády, což je ideální kombinace pro večer při svíčkách.

Letní grilování

K letnímu grilování se skvěle hodí lehká a svěží vína. Bílá a růžová vína s výraznější kyselinkou a ovocnými tóny pomohou osvěžit chuťové pohárky a podtrhnout chuť grilovaného masa či zeleniny. Ideální jsou Sauvignon Blanc, Ryzlink rýnský nebo růžová vína z odrůdy Cabernet Sauvignon.

Doporučujeme:

• Riesling Fritz Fisk 2023, Dr. Pauly-Bergweiler, Německo, Mosela
• Svěží kyselinka tohoto Ryzlinku skvěle ladí s grilovanými rybami a lehkými letními saláty.

Rodinné oslavy

Na rodinné oslavy je ideální šumivé víno, které dodá slavnostní nádech každé příležitosti. Vybírat můžete mezi Proseccem, Cavou, Cremantem, pravým šampaňským nebo sekty.

Doporučujeme:

• Cava Gran Palas Brut Nature, Cava Masachs, Španělsko, Penedes
• Toto svěží, velmi suché šumivé víno s tóny citrusů je ideální na přípitek.

Degustace a správné podávání vína: Umění vychutnat si každý doušek

Víno není jen o pití, ale o prožitku, který se skládá z vůně, chuti a celkové atmosféry. Správná degustace a podávání vína mohou zásadně ovlivnit váš zážitek. Pojďme se podívat, jak na to!

1. Jak správně degustovat víno

Degustace vína není jen o ochutnávání – jde o smyslový rituál, který zahrnuje několik důležitých kroků.

1. a) Prohlédněte si barvu vína

Nakloňte sklenici proti bílému pozadí (např. ubrousku) a sledujte odstín vína. Barva může napovědět o stáří vína:

• Mladé bílé víno je světle žluté až zelenkavé, starší bývá zlatavé.
• Mladé červené víno má fialový až rubínový odstín, starší vína získávají hnědavé tóny.

1. b) Přivoňte k vínu

Před ochutnáním nechte víno chvíli v klidu, pak jemně zakružte sklenicí a přivoňte.

• Ovocné tóny naznačují mladé víno.
• Kořeněné, vanilkové či kouřové aroma často pochází ze sudového zrání.
• Pokud cítíte zatuchlost, korek nebo ocet, víno může mít vadu.

1. c) Ochutnejte první doušek

Nechte víno rozlévat po celých ústech, všímejte si jeho kyselosti, sladkosti, tříslovin a struktury. Každý doušek vám pomůže objevit další nuance chuti.

2. Jak správně podávat víno

Aby víno ukázalo svůj plný potenciál, je důležité dodržet několik pravidel týkajících se teploty, sklenic a servírování.

1. a) Správná teplota podávání vína

Teplota vína ovlivňuje jeho aroma i chuť.

• Šumivá vína a šampaňské: 6–8 °C
• Bílé víno a růžové víno: 8–12 °C
• Lehké červené víno (např. Pinot Noir): 12–14 °C
• Plná červená vína (např. Cabernet Sauvignon): 16–18 °C

📌 Tip: Pokud je víno příliš teplé, působí těžce a mdlě, příliš studené víno naopak utlumí aroma a chuť.

1. b) Jaké sklenice použít?

Tvar sklenice výrazně ovlivňuje prožitek z vína:

• Široké sklenice pro červená vína pomáhají rozvinout vůni a chuť.
• Užší sklenice pro bílá vína uchovávají aroma a udržují správnou teplotu.
• Vysoké flétny pro šampaňské a sekty udrží perlení a svěžest.

📌 Tip: Víno nikdy nenalévejte až po okraj – nejlepší je naplnit sklenici do jedné třetiny, aby mělo prostor se rozvinout.

1. c) Karafování a dekantace

Některá červená vína (zejména starší a těžší) potřebují před podáváním dekantaci – přelití do karafy. Tím se oddělí usazeniny a víno se provzdušní, což zjemní jeho chuť a aroma.

3. Jak správně kombinovat víno s jídlem?

Správná kombinace vína a jídla dokáže umocnit chuťový zážitek. Zde jsou základní pravidla:

🍷 Bílé víno – hodí se k rybám, mořským plodům, lehkým těstovinám a sýrům.
🍷 Červené víno – ideální k hovězímu, zvěřině a těžším pokrmům.
🍷 Růžové víno – skvělé k lehkým salátům, ovoci a sýrům.
🍷 Šumivá vína – výborně doplní slané chuťovky, sushi nebo dezerty.

📌 Tip: Pravidlo „bílé víno k bílému masu, červené víno k červenému masu“ není dogma – experimentujte a objevujte vlastní oblíbené kombinace!

Závěr

Degustace a podávání vína mají svá pravidla, ale nejdůležitější je vlastní prožitek. Ať už jste začátečník nebo zkušený milovník vína, největším kouzlem je objevování nových chutí a zážitků. Sklenku do ruky – a na zdraví! 🍷