Blog, Strana 4

Rioja a Ribero del Duero

2 důležité španělské vinařské oblasti, jejichž víno musíte ochutnat!

Co mají společného?

Obě oblasti najdete na severu Španělska, obě se nachází v údolí řek , ale hlavně obě oblasti jsou naprostými jedničkami ve výrobě vín z odrůdy Tempranillo.

Tempranillo

Tempranillo je víno, které Vám utkví v paměti. Je to stěžejní odrůda oblasti Rioja. Jeho jméno pochází ze španělského slova ,,temprano”, v překladu znamená ,,brzy”, dozrává totiž dříve než ostatní odrůdy.

Když je mladé, dokáže být velmi ovocné a svěží. Pokud má možnost zrát v sudech, předvede nám svoji plnou sílu včetně aroma kouře, kůže, tabáku...něco pro opravdové fajnšmekry.

V chuti najdeme nejčastěji třešně, sušený fík, cedr, tabák a vanilku.

Skvěle ladí s jehněčím, ale dobře vynikne i s restovanou zeleninou, hutnými těstovinami nebo třeba pokrmy mexické kuchyně a výborně se doplňuje se španělským sýrem Manchego.

Myslíte, že Vám bude víc chutnat Tempranillo z Riojy nebo Ribery? Záludná otázka, víme:-)

Napřed je nutné podívat se víc zblízka na obě oblasti:

Rioja

Rozkládá se v údolí řeky Ebro v severní části Španělska. Vinice lemují tok řeky v délce 100km mezi městy Haro a Alfaro. Celková plocha vinic byla v roce 2017 65 000 hektarů půdy a celková roční produkce vína převýšila 250 mil. l/rok.

Vinařství v této oblasti mají štěstí, že Kantaberské hory, které lemují Rioju na sever a západ, jim poskytují ochranu před příliš chladnými a vlhkými vlivy Atlantského oceánu. Díky tomu je místní klima výrazně teplejší a sušší než v ostatních severních oblastech (Rias Baixas, Txakolina), které jsou vhodné pro pěstování bílých odrůd. Přesto jsou vína z Rioja více elegantní a ovocitá než vína z jižnějších velmi teplých regionů. Nejvíc pěstované modré odrůdy jsou Tempranillo a Garnacha. Spektrum bílých odrůd je pestřejší, dominantní je ale Viura, doplněná Sauvignonem, Verdejem a dalšími.

Tempranillo bývá často v několika procentech doplněno odrůdami Graciano, Mazuelo nebo Garnachou. Najdeme zde i odrůdu Maturana tinta.

Tip pro cestovatele: Pokud budete mít cestu do Riojy, určitě se zastavte ve městě Logroňo, které je vyhlášené jako město vinných barů a výborné gastronomie.

Ribera del Duero

Je významným vinařským regionem v oblasti Castilla y León na severu Španělska, v těsném sousedství s Portugalskem. Rozkládá se na 23 000 hektarech a ročně vyprodukuje přes 90 mil.l/rok.

Přímo její název napovídá, že se rozkládá v údolí řeky Duero. (pro zajímavost název řeky se v Portugalsku mění na Douro a ano je to ta stejná řeka, která protéká slavným údolím, kde se vyrábějí ta nejlepší portská vína.)

Vinařská oblast se nachází v nadmořské výšce 700 - 1000 m/n/m a díky její poloze mezi pohořími Sierra de la Demanda a Sierra de Guardarrama má velmi extrémní kontinentální klima. Velmi horká a suchá léta střídá opravdu drsná zima. Teploty se pohybují mezi -18C a +40C. Dochází i k velkým výkyvům denních a nočních teplot. To má velký vliv na tloušťku slupky bobule hroznů a tím i na množství barviv v ní, které pak způsobují sytější barvu místních vín.

Dominantní pěstovanou odrůdou je Tempranillo, v menší míře najdeme i Cabernet Sauvignon, Merlot, Malbec a Garnachu. Jedinou povolenou bílou odrůdou je Albillo Mayor.

Tip pro cestovatele: hlavní město Aranda del Duero a Castillo de Penafiel.

Tempranillo Rioja: černé třešně, pepř, nové koření, jemné skořicové tóny, vanilka, kokos, dřevo, jemné třísloviny

Tempranillo Ribera del Duero: plnější a tmavší oproti Rioje, černé třešně, intenzivní aroma ostružin, sladké bylinky, intenzivní třísloviny, plné tělo

Vína z Wagramu – Utajený rakouský poklad

Rakousko je náš nejbližší vinařský soused. Na jižní Moravě zjednodušeně řečeno pouze státní hranice odděluje vinice rakouské od vinic moravských. V Dolním Rakousku se protínáme i co se týká pěstovaných odrůd, nejblíže nám je samozřejmě Weinviertel, největší rakouská vinařská podoblast, která přímo navazuje na naše moravské vinařské podoblasti a má s nimi nejvíce společných rysů. Z daleka nejznámějším rakouským regionem je zcela určitě Wachau, malá a malebná oblast, která dává aristokratické Ryzlinky a Veltlíny v té nejvyšší kvalitě, která se ale zákonitě odráží i v ceně vín. Milovníci červených vín budou znát oblast Burgenland, milovníci Sauvignonů Štýrsko. Kdo ale zná vinařskou podoblast Wagram?

Wagram je zcela jistě jedním z utajenějších pokladů v rámci rakouského vinařství. Oblast navazuje přímo na hlavní město Vídeň, severozápadním směrem se na obou březích Dunaje nachází vinice, ze kterých se produkují wagramská vína. Na pravém břehu Dunaje se nachází Klosteneuburg, v kterém sídlí vyšší vinařská škola, místo studií většiny rakouských vinařů. Většina vinic z celkového počtu přibližně 2500 hektarů se ale nachází na levém břehu Dunaje.

Dominantním půdním typem wagramských vinic je sprašová půda, v podstatě říční usazeniny naplavené za tisíce let Dunajem dosahují v některých místech hloubky až dvacet metrů. Tato půda bohatá na živiny a minerály výborně pracuje s vodou, kořeny révy v ní velmi dobře rostou i do velkých hloubek. V době trvalých dešťů se voda ukládá do hlubších vrstev, ze kterých ji pak v období sucha réva lehce získává díky hlubokému kořenovému systému. Spraše doplňují půdy písčité, štěrkovité, v různých koncentracích můžeme najít i vápenec a jíl. Podnebí je mírné, kontinentální s důležitým vlivem mohutného toku Dunaje. Blízkost evropského veletoku v horkých letních měsících oblast zchlazuje, v zimních naopak pomáhá mírnit mrazy.

Charakter wagramských vín je ovocný s typickou kořenitostí. V některých vínech naleznete krásné stopy slanosti, v jiných lákavou krémovost. Nejvíce hektarů vinic je zde stejně jako v celém Dolním Rakousku osázeno Veltlínským zeleným. Za větší pozornost ale stojí odrůda Roter Veltliner, specialita regionu Wagram. Bílá odrůda s načervenalými bobulemi je zdejší třetí nejpěstovanější odrůda, její poměrové zastoupení je ale výrazně vyšší než v jiných rakouských regionech. Při redukovaných sklizních dává elegantní extraktivní a minerální vína s kořeněným aroma a s dlouhým potenciálem zrání. Další rozšířenou bílou odrůdou je Ryzlink rýnský. Nejpěstovanější modrou odrůdou je jak jinak než odrůda Zweigeltrebe, která byla ve Wagramu (Klostenneuburgu) v roce 1922 vyšlechtěna. Wagramská vína určitě vyzkoušejte například k vídeňskému řízku, dobře se pojí i se zeleninovými pokrmy. Plná vína můžete napárovat  k vitello tonnatu, gyrosu nebo asijskému kari nebo kimchi.

Od ročníku 2021 byl ve Wagramu zaveden apelační systém DAC, který je v posledních pětadvaceti letech postupně zaváděn ve všech rakouských podoblastech. V pyramidálním systému jsou wagramská vína dělena na tři kategorie: vína regionální (gebietsweine), hrozny pro tato vína mohou pocházet z jakékoliv vinice ve Wagramu. Vína s místním původem (ortsweine) musí pocházet z vinic nacházejících se v katastru obce uvedené na etiketě. Nejvyšším stupněm jsou tzv. traťová vína (riedenweine), která pochází z určité přesně vymezené viniční tratě. Zatímco v základní kategorii vín regionálních může být takto označeno až čtrnáct místních odrůd, nejvyšší traťová kategorie je určena pouze pro tři nejvýznamnější odrůdy Wagramu – Veltlínské červené, Veltlínské zelené a Ryzlink rýnský. Nadstavbou tohoto systému jsou ještě tzv. Erste lage. Vína s tímto označením musí pocházet pouze z vybraných nejlepších vinic, které smí nést označení Erste lage, vinařství také musí být členem spolku, který systém Erste lage vinic spravuje.

Naším dlouholetým partnerem z vinařské podoblasti Wagram je rodinné vinařství Leth, které se nachází v jednom z vinařských center regionu, vesnici Fels am Wagram. Díky vysoké kvalitě svých vín se vinařství Leth během tří generací stalo předním producentem vysoce kvalitních vín v regionu Wagram. Široká nabídka vín je dělena do čtyř kategorií. Základní řada Terrassen obsahuje nekomplikovaná, výborně pitelná vína, řada young and fresh vyniká svěžestí, ovocností a zábavností. Řada klassik představuje vína v typickém regionálním projevu, středně plného charakteru. Traťová vína a vína v kategorii Erste lage představují to nejlepší z produkce vinařství, vína osobitá, elegantní ale zároveň i plná a charakterní. Určitě stojí za ochutnání. Skvělou možnost budete mít 9.5. od 19:00 v Papasbaru, ochutnáme celkem 9 vín z vinařství Leth.

Vína jsou fascinujícím světem plným rozmanitých chutí, vůní a zážitků. Avšak stejně jako každý přírodní produkt, i víno může podléhat různým vadám, které negativně ovlivňují jeho kvalitu a požitek z konzumace. V tomto článku se zaměříme na nejčastější vady vína, jejich příčiny, rozpoznání a možnosti prevence.

1. Korková vada (TCA)

Korková vada je jednou z nejznámějších a nejrozšířenějších vad vína. Je způsobena přítomností sloučeniny zvané 2,4,6-trichloranisol (TCA), která se do vína dostává nejčastěji z kontaminovaného korku. TCA může vznikat také v důsledku používání chlorovaných čisticích prostředků v prostředí vinařství.

Jak ji rozpoznat: Víno postižené korkovou vadou má zatuchlý, plesnivý zápach připomínající mokrý karton nebo sklep. Chuť je plochá, bez výrazných ovocných tónů.

Prevence: Výběr kvalitních korků a minimalizace používání chlorovaných látek ve vinařství. Někteří výrobci přecházejí na alternativní uzávěry, jako jsou šroubovací víčka nebo syntetické korky.

2. Oxidace

Oxidace nastává, když víno přijde do nadměrného kontaktu s kyslíkem. To může být důsledkem nedostatečného uzavření lahve, dlouhého skladování nebo nedostatečného plnění lahví.

Jak ji rozpoznat: Víno ztrácí svou svěžest, barva se mění – bílé víno získává tmavě žlutý až hnědý odstín, červené víno bledne. Chuť je mdlá, připomínající sherry nebo ořechy.

Prevence: Správné skladování vína v lahvích s kvalitními uzávěry, plnění lahví s minimálním množstvím vzduchu a uchovávání vína v optimálních podmínkách (stálá teplota, tma).

3. Sirné sloučeniny (sirovodík, merkaptany)

Sirné sloučeniny mohou vznikat během fermentace, zejména pokud kvasinky nemají dostatek živin nebo jsou vystaveny stresu. Někdy jsou důsledkem nadměrného používání síry při vinifikaci.

Jak je rozpoznat: Přítomnost sirovodíku se projevuje zápachem po zkažených vejcích. Merkaptany mohou připomínat vůni česneku, cibule nebo spálené gumy.

Prevence: Zajištění optimálních podmínek pro fermentaci, správné dávkování síry a pravidelné větrání vína během výroby.

4. Brettanomyces

Brettanomyces je druh kvasinky, která může infikovat víno a způsobit nežádoucí aromatické vlastnosti. Často se vyskytuje ve vinařstvích s nedostatečnou hygienou nebo v použitých sudech.

Jak ji rozpoznat: Aroma připomínající koňské sedlo, pot, lékořici nebo farmu. V malých koncentracích může být tolerována, ale vyšší úrovně jsou považovány za vadu.

Prevence: Důkladná sanitace vybavení, kontrola kvality sudů a udržování nízkých hladin zbytkového cukru ve víně, aby se minimalizoval růst Brettanomyces.

5. Bakteriální infekce (octové bakterie)

Octové bakterie (Acetobacter) přeměňují alkohol na kyselinu octovou za přítomnosti kyslíku. K tomu může dojít při nedostatečném uzavření lahve nebo kontaminaci během výroby.

Jak ji rozpoznat: Ostrý, octový zápach a chuť. Víno může mít také zvýšenou těkavou kyselost, což se projevuje štiplavým pocitem v nose.

Prevence: Udržování nízkého kontaktu vína s kyslíkem, čistota ve vinařství a správné síření vína.

6. Krystalizace vinného kamene

Vinný kámen (vinan draselný) se může vysrážet ve formě krystalů na dně lahve nebo na korku, zejména pokud je víno skladováno při nízkých teplotách.

Jak ji rozpoznat: Průhledné nebo bílé krystaly připomínající cukr nebo sklo. Nemají vliv na chuť vína, ale mohou spotřebitele vizuálně odradit.

Prevence: Stabilizace vína před lahvováním, například chlazením a následnou filtrací, aby se odstranily potenciální krystaly.

7. Zákal a sediment

Zákal nebo sediment ve víně může být důsledkem nedostatečné filtrace, nestability vína nebo mikrobiálního růstu.

Jak je rozpoznat: Víno není čiré, obsahuje plovoucí částice nebo usazeniny na dně lahve.