Blog, Strana 3

Degustace a správné podávání vína: Umění vychutnat si každý doušek

Víno není jen o pití, ale o prožitku, který se skládá z vůně, chuti a celkové atmosféry. Správná degustace a podávání vína mohou zásadně ovlivnit váš zážitek. Pojďme se podívat, jak na to!

1. Jak správně degustovat víno

Degustace vína není jen o ochutnávání – jde o smyslový rituál, který zahrnuje několik důležitých kroků.

1. a) Prohlédněte si barvu vína

Nakloňte sklenici proti bílému pozadí (např. ubrousku) a sledujte odstín vína. Barva může napovědět o stáří vína:

• Mladé bílé víno je světle žluté až zelenkavé, starší bývá zlatavé.
• Mladé červené víno má fialový až rubínový odstín, starší vína získávají hnědavé tóny.

1. b) Přivoňte k vínu

Před ochutnáním nechte víno chvíli v klidu, pak jemně zakružte sklenicí a přivoňte.

• Ovocné tóny naznačují mladé víno.
• Kořeněné, vanilkové či kouřové aroma často pochází ze sudového zrání.
• Pokud cítíte zatuchlost, korek nebo ocet, víno může mít vadu.

1. c) Ochutnejte první doušek

Nechte víno rozlévat po celých ústech, všímejte si jeho kyselosti, sladkosti, tříslovin a struktury. Každý doušek vám pomůže objevit další nuance chuti.

2. Jak správně podávat víno

Aby víno ukázalo svůj plný potenciál, je důležité dodržet několik pravidel týkajících se teploty, sklenic a servírování.

1. a) Správná teplota podávání vína

Teplota vína ovlivňuje jeho aroma i chuť.

• Šumivá vína a šampaňské: 6–8 °C
• Bílé víno a růžové víno: 8–12 °C
• Lehké červené víno (např. Pinot Noir): 12–14 °C
• Plná červená vína (např. Cabernet Sauvignon): 16–18 °C

📌 Tip: Pokud je víno příliš teplé, působí těžce a mdlě, příliš studené víno naopak utlumí aroma a chuť.

1. b) Jaké sklenice použít?

Tvar sklenice výrazně ovlivňuje prožitek z vína:

• Široké sklenice pro červená vína pomáhají rozvinout vůni a chuť.
• Užší sklenice pro bílá vína uchovávají aroma a udržují správnou teplotu.
• Vysoké flétny pro šampaňské a sekty udrží perlení a svěžest.

📌 Tip: Víno nikdy nenalévejte až po okraj – nejlepší je naplnit sklenici do jedné třetiny, aby mělo prostor se rozvinout.

1. c) Karafování a dekantace

Některá červená vína (zejména starší a těžší) potřebují před podáváním dekantaci – přelití do karafy. Tím se oddělí usazeniny a víno se provzdušní, což zjemní jeho chuť a aroma.

3. Jak správně kombinovat víno s jídlem?

Správná kombinace vína a jídla dokáže umocnit chuťový zážitek. Zde jsou základní pravidla:

🍷 Bílé víno – hodí se k rybám, mořským plodům, lehkým těstovinám a sýrům.
🍷 Červené víno – ideální k hovězímu, zvěřině a těžším pokrmům.
🍷 Růžové víno – skvělé k lehkým salátům, ovoci a sýrům.
🍷 Šumivá vína – výborně doplní slané chuťovky, sushi nebo dezerty.

📌 Tip: Pravidlo „bílé víno k bílému masu, červené víno k červenému masu“ není dogma – experimentujte a objevujte vlastní oblíbené kombinace!

Závěr

Degustace a podávání vína mají svá pravidla, ale nejdůležitější je vlastní prožitek. Ať už jste začátečník nebo zkušený milovník vína, největším kouzlem je objevování nových chutí a zážitků. Sklenku do ruky – a na zdraví! 🍷

Vinařské tradice a rituály po celém světě

Víno není jen nápoj – je to součást historie, kultury a tradic po celém světě. Každý vinařský region má své specifické zvyky spojené s konzumací a oslavou vína. Pojďme se podívat na některé zajímavé vinařské rituály z různých koutů světa.

1. Moravské vinobraní – slavnost vína a burčáku (Česká republika)

Na jižní Moravě je víno součástí života a vinařských tradic. Každý podzim se zde konají slavnosti vinobraní, při kterých se ochutnává mladé víno, burčák a hraje cimbálová hudba. Nejznámější vinobraní jsou ve Znojmě, Mikulově a na Pálavě.

Zajímavost: Součástí některých vinobraní jsou historické průvody připomínající doby, kdy české země spravoval král Jan Lucemburský.

2. Beaujolais Nouveau – Francouzská tradice mladého vína (Francie)

Každý třetí čtvrtek v listopadu se ve Francii slaví příchod Beaujolais Nouveau – prvního vína z nové sklizně. Vinaři po celé zemi pořádají slavnosti, při nichž se toto mladé červené víno poprvé ochutnává. Tradiční slogan „Le Beaujolais Nouveau est arrivé!“ (Beaujolais Nouveau je tady!) oznamuje začátek oslav.

Zajímavost: Víno Beaujolais Nouveau se pije co nejdříve po sklizni a není určeno k archivaci – má lehkou, ovocnou chuť, kterou si lidé užívají čerstvou.

3. La Batalla del Vino – Bitva s vínem (Španělsko)

Ve španělském městě Haro v regionu Rioja se každý rok 29. června koná „Bitva s vínem“ (Batalla del Vino). Účastníci se polévají červeným vínem, čímž oslavují svatého Petra, patrona města.

Zajímavost: Původ této tradice sahá až do středověku, kdy obyvatelé města během pouti na vrchol hory použili víno místo svěcené vody.

4. Tradiční toskánská večeře s vínem a olivami (Itálie)

V Itálii, zejména v Toskánsku, se víno podává jako součást rituálu „cena con il vignaiolo“ (večeře s vinařem). Během těchto setkání vinaři servírují své nejlepší vína spárovaná s tradičními pokrmy, jako jsou bruschetty, olivy a grilované maso.

Zajímavost: Místní věří, že dobré víno musí být sdíleno s přáteli a rodinou – osamělá konzumace vína je považována za nešťastnou.

5. Japonská tradice „Kanpai“ – Oslava saké

Ačkoli Japonsko není vinařskou velmocí, jeho rituály spojené s pitím saké mají podobné kořeny jako evropské vinařské tradice. Před každým přípitkem se říká „Kanpai!“ a nikdo nesmí pít, dokud si všichni nepřiťuknou.

Zajímavost: Na rozdíl od západního stylu držení sklenky se v Japonsku očekává, že podřízený v hierarchii bude držet svou sklenici níže než nadřízený na znamení respektu.

Závěr

Vinařské tradice a rituály mají hluboké kořeny a často odrážejí historii, kulturu a náboženské zvyky dané země. Ať už jde o oslavy mladého vína ve Francii, polévání vínem ve Španělsku nebo slavnostní večeře v Itálii, jedno je jisté – víno je nejen nápojem, ale také prostředkem ke sdílení radosti a pospolitosti.

Vinařský turismus v České republice: Kam vyrazit za vínem?

Vinařský turismus je stále populárnější – nejen ve světě, ale i v České republice. Čím dál více lidí vyráží objevovat krásy moravských vinic, ochutnávat lokální vína a poznávat vinařské tradice. Kde jsou nejlepší místa na vinařské výlety a co všechno můžete zažít?

1. Jižní Morava – srdce českého vinařství

Jižní Morava je synonymem pro kvalitní české víno. Nabízí nádherné vinice, rodinná vinařství a jedinečné vinné sklípky.

📍 Mikulovská vinařská podoblast

• Historické město Mikulov, obklopené vinicemi a dominantním Svatým kopečkem.
• Vinařská stezka Pálava s krásnými výhledy.
• Vinobraní v Mikulově – největší slavnost vína v ČR.
• Vína z mikulovské podoblasti najdete na našem eshopu zde: https://www.velkovinoteka.cz/mikulovsko

📍 Velkopavlovická vinařská podoblast

• Město Velké Bílovice – největší vinařská obec v ČR.
• Modré hory – ráj pro milovníky červeného vína.
• Tradiční otevřené sklepy, kde vás vinaři přivítají přímo ve svých vinárnách.
• Vína z velkopavlovické podoblasti  najdete na našem eshopu zde: https://www.velkovinoteka.cz/velkopavlovicko

📍 Slovácká vinařská podoblast

• Uherské Hradiště a okolí – spojení folklóru a vinařství.
• Krojované hody s vínem a tradiční cimbálovou hudbou.
• Sklepní areál Petrov – Plže s unikátními vinnými sklípky.
• Vína ze slovácké podoblasti najdete na našem eshopu zde: https://www.velkovinoteka.cz/slovacko

📍 Znojemská vinařská podoblast

• Znojmo – město vína a historických památek.
• Slavnosti burčáku a vinobraní ve Znojmě.
• Národní park Podyjí – ideální na cyklovýlety po vinicích.
• Vína ze znojemské podoblasti najdete na našem eshopu zde: https://www.velkovinoteka.cz/znojemsko

2. Střední Čechy – vinařské tradice v okolí Prahy

I když je Morava hlavním centrem vinařství, zajímavé vinařské oblasti najdete i v Čechách.

📍 Mělník – královské vinařství

• Historická vinařská oblast s tradicí od Karla IV.
• Návštěva zámku Mělník s nádherným výhledem na soutok Labe a Vltavy.
• Ochutnávky odrůdy Rulandské modré a dalších místních specialit.
• Vína z mělnické vinařské podoblasti najdete na našem eshopu zde: https://www.velkovinoteka.cz/melnicko

📍 Litoměřická vinařská oblast

• Vinice na svazích Labe a krásné výhledy na České středohoří.
• Vinobraní v Litoměřicích spojené s historickými slavnostmi.
• Pěstování tradičních bílých odrůd, jako je Müller Thurgau nebo Ryzlink rýnský.
• Vína z litoměřické vinařské podoblasti najdete na našem eshopu zde: https://www.velkovinoteka.cz/litomericko

3. Vinařské cyklostezky a turistické trasy

Pokud chcete spojit víno s aktivním pohybem, vyzkoušejte některou z vinařských stezek.

🚴 Moravská vinná stezka – 1200 km tras vedoucích mezi vinicemi.
🚶 Stezka krajem André – trasa mezi Hustopečemi a Velkými Pavlovicemi.
🚴 Znojemská vinařská stezka – ideální pro milovníky Ryzlinku vlašského.

4. Degustace a otevřené sklepy

Jedním z největších zážitků vinařského turismu jsou ochutnávky přímo ve vinařstvích. Mnoho vinařů pořádá řízené degustace a komentované prohlídky sklepů.

🔹 Den otevřených sklepů – koná se v různých vinařských obcích, například ve Velkých Bílovicích nebo Pavlově.
🔹 Vinařské slavnosti a festivaly – největší je Znojemské vinobraní, ale i menší akce jako Víno z blízka v Brně stojí za návštěvu.
🔹 Ochutnávky přímo u vinařů – ideální pro poznání autentické atmosféry rodinných vinařství.

5. Vinařské ubytování a zážitky

Pokud chcete zažít víno na maximum, zkuste přenocovat přímo ve vinařství.

🏡 Vinařské penziony – nabízejí stylové ubytování mezi vinicemi.
🍷 Wellness & víno – některé hotely kombinují degustace s relaxací ve vinných lázních.
🔥 Grilování ve sklepě – možnost ochutnat víno přímo s lokálními specialitami.

Závěr

Česká republika nabízí úžasné možnosti vinařského turismu – od slavností vinobraní až po romantické večery ve vinném sklípku. Ať už vyrazíte na Moravu nebo do Čech, čekají na vás krásné vinice, přívětiví vinaři a nezapomenutelné zážitky.

🍷 Tip na závěr: Pokud chcete poznat víno opravdu do hloubky, doporučujeme navštívit naše řízené degustace. Jejich plán pro rok 2025 brzy zveřejníme zde:

https://www.velkovinoteka.cz/degustace/

Zajímavosti o víně

Víno je fascinující nápoj s bohatou historií, který si lidstvo vychutnává po tisíciletí. Kromě jeho chuti a role ve společenských rituálech existuje mnoho zajímavostí, které vás mohou překvapit. Představujeme vám deset fascinujících faktů o víně, které jste možná nevěděli.

1. Víno je starší než písemnictví

Nejstarší dochované důkazy o výrobě vína pocházejí z Gruzie a Arménie, kde byly nalezeny nástroje a zbytky vína staré přes 8 000 let. To znamená, že víno předchází psanému slovu!

2. Největší vinný sklep světa

V Moldavsku se nachází největší vinný sklep na světě - Milestii Mici. Tento podzemní labyrint měří přes 200 km a ukrývá více než 2 miliony lahví vína.

3. Nejdražší lahev vína

Rekordně drahá lahev vína byla prodána za 558 000 dolarů. Jednalo se o lahev Romanée-Conti z roku 1945, původně vlastněnou slavným vinařstvím v Burgundsku.

4. Různá gravitace ovlivňuje chuť vína

Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici experimentovali s vínem ve stavu beztíže. Zjistili, že víno chutná jinak, protože se v beztížném stavu aromata uvolňují odlišně než na Zemi.

5. Červené víno chrání srdce

Jedna ze zajímavostí, která potěší milovníky vína - umírněná konzumace červeného vína může prospívat srdci. Obsahuje antioxidanty, jako je resveratrol, který podporuje zdraví krevního oběhu.

6. Nejdéle skladované víno

Nejstarší neotevřená lahev vína na světě se nachází v Německu a pochází z 4. století n. l. Byla nalezena v hrobce římského šlechtice a její obsah je dodnes kapalný!

Naše vína si můžete filtrovat dle ročníků https://www.velkovinoteka.cz/vina/ Klikněte na rozbalit a filtr a následně na ročník. 

7. Francie není největším producentem vína

Ačkoli je Francie ikonickou vinařskou zemí, největším producentem vína na světě je Itálie. Střídá se na prvním místě se Španělskem a Francií podle roční produkce.

8. Barva vína se mění s věkem

Mladé červené víno má intenzivnější fialový odstín, zatímco starší vína postupně blednou do cihlově červené barvy. Naopak bílé víno se věkem mění do zlatavějšího odstínu.

9. Víno obsahuje stovky aromat

Víno může obsahovat až 800 různých aromatických složek. Tato široká paleta aromat pochází nejen z odrůdy hroznů, ale také z procesu fermentace a zrání.

10. Speciální sklenice víno opravdu ovlivňují

Různé tvary sklenic nejsou jen marketingový trik. Každý tvar sklenice pomáhá směrovat vůni a chuť tak, aby byla co nejlepší. Například sklenice na červené víno má větší povrch, aby mohlo víno lépe dýchat.

Jak odstranit skvrny od vína

Sedíte s přáteli, debatujete o vyšších principech a víno teče proudem… až doslova. Najednou zůstanou na ubruse či tričku rudé skvrny připomínající mord. Než propadnete panice, nadechněte se. Je načase se hrdinsky pustit do záchranné operace.

1. Čerstvá skvrna, lehká skvrna

Pokud ještě kapky od červeného srkají vzduch a skvrna nestačila zaschnout, máte napůl vyhráno. Zasáhněte co nejrychleji:

• Ubrousek či papírová utěrka: Jemně přiložte, aby co nejvíce tekutiny přešlo do papíru. Nikdy netřete, jinak se víno dostane ještě hlouběji do vláken.
• Střídmě solit: Sůl absorbuje vlhkost jako vyschlý student víno na přednášce. Nasypejte ji na skvrnu a nechte chvíli působit. Pokud to situace dovolí, skvrnu zkuste i lehce pokapat studenou vodou, aby se víno naředilo. Sůl pak setřete nebo vysajte vysavačem.

2. Jedlá soda a kamarád ocet

Jedlá soda je takový malý chemický kouzelník – funguje skoro na všechno.

• Naneste mírně navlhčenou jedlou sodu na skvrnu.
• Přidejte pár kapek octa. Připravte se na malou domácí sopku – reakce bude šumivá, ale neškodná (a často i zábavná).
• Po chvilce skvrnu opláchněte studenou vodou a jemně vyperte.

3. Když je soda a ocet moc obyčejný

Pokud se vám sůl, soda či ocet zdají moc mainstreamové, vsaďte na speciální odstraňovače skvrn či enzymatické prací prostředky. Jednoduše:

• Naneste odstraňovač skvrn na postižené místo.
• Nechte působit podle instrukcí na obalu (většinou stačí pár minut, ale pozor, ať se při čekání nezapovídáte u dalšího poháru vína).
• Pak oblečení, ubrus či jiný textil vyperte na co nejvyšší teplotu, kterou tkanina snese.

4. Skvrna na koberci: Malý domácí horor

Máte krásný béžový koberec a teď na něm trůní rudá mapa, jako by tam proběhla bitva u Sauvignonu? Hluboký nádech!

• Nejprve vysajte co nejvíce tekutiny čistým hadříkem nebo papírovou utěrkou.
• Rozpusťte trochu tekutého pracího prášku v teplé vodě a šetrně skvrnu potírejte houbou.
• Můžete také zkusit roztok octa a vody (1:2).
• Na závěr koberec dobře osušte čistým ručníkem a zapomeňte na hrůzu červené mapy.

5. Když se nedaří

Může se stát, že je víno prostě odhodlanější než vy. V takovém případě:

• Vynaložte na odstraňování skvrny maximum (ale ne svého zdravého rozumu).
• Zvažte návštěvu čistírny nebo profesionální úklidové firmy. Mají vybavení, které zvládne i koncentrované skrvny z kolekce “Prokletí vinaře”.

Bonus: Prevence (aka pít opatrněji)

Samozřejmě nejlepší radou je skvrnám předcházet. Když si dáte sklenku kvalitního červeného, zkuste svůj pohyb kolem provádět elegantně a nepořádat chaotické tanečky s roséčkem v ruce. Anebo přejděte na bílé víno – sice také dokáže nadělat trable, ale není tak nápadné, když se rozhodne zaútočit na vaši světlou košili.

Závěrem: Vtipnou historku si nechte, ale skvrnu vymažte

Až příště někdo převrátí sklenici vína na váš oblíbený ubrus, zachovejte klid a vzpomeňte si na naše tipy a triky. A pokud přece jen skvrna zůstane jako trvalá připomínka, zkuste to celé prohlásit za moderní umění a tvářit se, že jste to tak vždy chtěli.

A teď si dejte další sklenku, tentokrát za odměnu. Jen opatrně!

Základní pravidla a tipy pro vinné párování: Na co myslet při párování vína?

Víno může být skvělým společníkem k jídlu, dodávajícím mu další rozměr a umocňujícím jeho chutě. Tradice párování vína s jídlem sahá stovky let zpět a je založena na hledání dokonalé harmonie mezi chutěmi, strukturou a vůní vína a pokrmu. Správné párování může pozvednout kulinářský zážitek na vyšší úroveň, zatímco nevhodné kombinace mohou naopak potlačit jak chutě jídla, tak vína.

Základní pravidla pro vinné párování

1. Vyváženost intenzity: 

Intenzita vína by měla odpovídat intenzitě jídla. Silná, plná vína se dobře hodí k bohatým a výrazným pokrmům, zatímco lehčí vína lépe doplňují jemnější jídla.

1. Kyselost a svěžest: 

Vína s vyšší kyselostí skvěle doplňují jídla s vysokou kyselostí nebo tukem. Kyselá vína mohou proříznout bohaté a mastné pokrmy, jako jsou smetanové omáčky nebo tučnější masa, a zároveň zvýraznit chutě v pokrmech s citrusy nebo octem.

1. Sladkost: 

Sladší vína se dobře párují s jídly, která mají také sladkost nebo pikantnost. Sladká vína mohou vyvážit ostré a kořeněné chutě, což je důležité zejména u asijských nebo mexických jídel. U sladkých dezertů je důležité, aby víno bylo alespoň stejně sladké jako dezert, aby chuť vína nezanikla.

1. Třísloviny a struktura

Vína s výraznými tříslovinami se nejlépe hodí k jídlům bohatým na bílkoviny, jako jsou červená masa nebo sýry. Třísloviny ve víně reagují s bílkovinami a tuky v jídle, což může vést k jemnějšímu pocitu v ústech a zlepšení chuti obou složek.

1. Aromatické harmonie: 

Víno by mělo doplňovat aromatický profil jídla. Aromatická vína mohou dobře fungovat s pokrmy, které mají výrazné bylinky a koření, zatímco jemnější vína lépe ladí s jednoduššími chutěmi.

Jídla skvělá pro vinné párování

Při párování vína s jídlem existuje mnoho pokrmů, které se výborně doplňují s různými druhy vína. Zde je několik kategorií jídel, které jsou obzvlášť vhodné pro párování s vínem:

• Sýry

Sýry a víno jsou klasickým párováním, které nabízí nekonečné možnosti. Různé druhy sýrů vyžadují různá vína. Měkké a krémové sýry, jako je brie nebo camembert, se skvěle doplňují s bílými víny nebo šumivými víny. Tvrdé a zralé sýry, jako je parmazán nebo čedar, ladí s červenými víny s vyššími tříslovinami. Kozí sýry se výborně doplňují s odrůdou Sauvignon. 

• Grilované maso

Grilované maso, zejména červené maso, je ideální pro párování s plnými červenými víny. Šťavnaté steaky, jehněčí kotlety nebo žebírka skvěle doplní vína jako Cabernet Sauvignon nebo Tempranillo, která mají dostatečnou strukturu a třísloviny, aby vyvážily bohatost masa.

• Mořské plody

Mořské plody a ryby se tradičně párují s bílými víny, která svou kyselostí a svěžestí doplňují jemné chutě mořských plodů. Lehké bílé vína, jako je Sauvignon Blanc nebo Chardonnay, jsou skvělou volbou k pokrmům z ryb, krevet nebo mušlí.

• Těstoviny

Těstoviny s různými omáčkami poskytují širokou škálu možností pro párování s vínem. Krémové omáčky, jako je alfredo, se hodí k bohatším bílým vínům, zatímco rajčatové omáčky, jako je marinara, ladí s lehčími červenými víny, jako je například Merlot. Pesto a další bylinkové omáčky mohou být dobře doplněny aromatickými bílými víny.

• Pečená drůbež

Pečená drůbež, jako je kuře nebo krůta, je velmi univerzální a lze ji párovat s různými druhy vín. Lehčí červená vína, jako je Pinot Noir, nebo plnější bílá vína, jako je Chardonnay, jsou oblíbenou volbou. K aromatickým pokrmům z drůbeže s bylinkami se hodí vína s podobnými aromatickými profily.

Jídla, která by se s vínem párovat neměla

Některá jídla mohou být náročná na párování s vínem a mohou negativně ovlivnit chuťový zážitek. Mezi taková jídla patří:

• Silně kořeněná jídla:

Extrémně pálivá nebo kořeněná jídla mohou potlačit chutě vína a vytvořit nepříjemnou hořkost. Pikantní chutě mohou být lépe vyváženy sladšími víny, ale celkově je třeba být opatrný.

• Jídla s vysokým obsahem kyseliny: 

Pokrmy s vysokým obsahem octa nebo citrusů mohou přemoci chutě vína a způsobit, že víno bude chutnat například kysele.

• Hořká zelenina: 

Některé zeleniny, jako je brokolice nebo artyčoky, obsahují sloučeniny, které mohou způsobit nepříjemné kovové chutě při párování s vínem.

Párování vína s jídlem je umění i věda, a často je nejlepší řídit se vlastní chutí a experimentovat. Pamatujte, že cílem je vytvořit harmonii a vzájemně se doplňující chutě, které zvýší váš kulinářský zážitek. Na zdraví a dobrou chuť!

Znáte základní vinařské pojmy? Co je to rmut, dekantace nebo tříslovina?

Svět vína je fascinující a plný rozmanitosti, ale může se zdát složitý pro ty, kdo se s ním teprve seznamují. Abychom vám pomohli lépe porozumět terminologii, která se běžně používá ve vinařství, připravili jsme pro vás podrobný průvodce základními vinařskými pojmy. Přečtěte si o významu termínů jako barrique, rmut, tříslovina a dalších, a získejte hlubší vhled do procesu výroby vína a jeho charakteristik. Díky těmto informacím budete moci lépe ocenit kvalitu a jedinečnost našich vín.

Barrique

Barrique (nebo také barik) je termín označující malý dubový sud, typicky o objemu 225 litrů, který se používá k zrání vína. Dubové sudy jsou oblíbené díky své schopnosti dodat vínu komplexní aroma a chutě, jako jsou vanilka nebo karamel. Proces stárnutí vína v bariku umožňuje pomalé oxidaci, která přispívá k jemnosti a hloubce vína. Navíc interakce vína s dubovým dřevem dodává vínu strukturu a komplexitu, což je velmi ceněno u vysoce kvalitních vín. Barriquové sudy mají svou životnost a poté, co doslouží jako úložiště pro zrání vína, se používají pro další typy alkoholických destilátů, jako třeba rum.

Rmut

Rmut je směs rozdrcených hroznů, která obsahuje šťávu, slupky a semena. Je to základní surovina pro výrobu vína, z níž se získává mošt. Proces drcení hroznů vytváří rmut, který se následně podrobuje fermentaci. Pro červená vína je typické, že rmut fermentuje spolu se slupkami, což dodává vínu barvu, třísloviny a aroma. Pro bílá vína se rmut obvykle lisuje, aby se oddělila šťáva od pevných částí před fermentací.

Tříslovina

Třísloviny jsou přírodní látky obsažené ve slupkách, semenech a stoncích hroznů, stejně jako v dubových sudech. Třísloviny dodávají vínu chuťovou strukturu, což je důležité zejména u červených vín. Třísloviny mají také konzervační vlastnosti, které pomáhají vínu zrát a vyvíjet se v láhvi. Při ochutnávání vína můžete třísloviny rozpoznat jako sucho a svíravost v ústech, podobně jako u silného čaje.

Buket

Buket (nebo také aroma) je komplexní vůně vína, která se vyvíjí během zrání v láhvi. Zatímco primární aroma vína pochází z hroznů, buket se vytváří během fermentace a zrání. Může obsahovat širokou škálu vůní, jako jsou květiny, ovoce, koření, dřevo nebo minerály. Buket je klíčový pro celkový dojem z vína a jeho hodnocení. Odborní degustátoři dokáží identifikovat různé vrstvy buketu, které naznačují kvalitu a původ vína.

Cuvée

Cuvée je termín používaný pro směs různých druhů vína. Může se jednat o kombinaci různých odrůd hroznů, vín z různých vinic nebo dokonce vín z různých ročníků. Cílem cuvée je vytvořit víno s optimální chutí, strukturou a vyvážeností. Směšování umožňuje vinařům využít nejlepší vlastnosti jednotlivých složek a dosáhnout konzistentní kvality vína. Cuvée je obzvláště běžné u šampaňského a jiných šumivých vín.

Dekantace

Dekantace je proces přelévání vína z láhve do karafy před podáváním. Tento postup má dva hlavní účely: oddělit víno od sedimentu, který se může vytvořit během zrání, a provzdušnit víno, aby se rozvinuly jeho aroma a chutě. Dekantace je obzvláště důležitá u starších červených vín a mladých, tříslovinově bohatých vín. Provzdušnění pomáhá zjemnit třísloviny a uvolnit komplexní buket vína.

Macerace

Macerace je proces, při kterém jsou rozdrcené hrozny, včetně slupek, semen a stonků, ponechány v kontaktu s moštem. Tento proces trvá několik dní až týdnů a je klíčový pro extrakci barvy, tříslovin a aromatických látek, zejména u červených vín. Délka macerace ovlivňuje intenzitu barvy a chuťového profilu vína. U bílých vín se macerace provádí méně často, ale může být použita k dosažení specifických chuťových charakteristik.

Cukernatost

Cukernatost je míra obsahu cukru v hroznech nebo v moštu. Je to klíčový faktor, který ovlivňuje potenciální obsah alkoholu ve víně, protože během fermentace se cukr přeměňuje na alkohol. Cukernatost se měří pomocí různých stupnic, jako jsou Brix, Oechsle nebo Baumé. Vyšší cukernatost obvykle vede k plnějšímu, bohatšímu vínu s vyšším obsahem alkoholu. U sladkých vín je cukernatost obzvláště důležitá, protože ne všechen cukr je přeměněn na alkohol, čímž se zachovává sladká chuť.

Tělo vína

Tělo vína označuje jeho strukturu a pocit v ústech, často popisovaný jako lehké, střední nebo plné. Tělo vína je ovlivněno několika faktory, včetně obsahu alkoholu, tříslovin, extraktů a cukru. Plná vína mají tendenci být bohatá a viskózní, zatímco lehká vína jsou jemnější a svěžejší. Tělo vína je důležité pro jeho celkový charakter a ovlivňuje, jak dobře se víno páruje s jídlem.

Vyváženost vína

Vyváženost vína je harmonie mezi jeho jednotlivými složkami - kyselost, sladkost, třísloviny, alkohol a aroma. Dobře vyvážené víno má všechny tyto složky v rovnováze, aniž by jedna převažovala nad ostatními. Vyváženost je klíčovým ukazatelem kvality vína a ovlivňuje jeho pitelnost a celkový dojem. Odborní degustátoři často hodnotí vyváženost jako jeden z nejdůležitějších aspektů při posuzování vína.

Oblast pod Pálavou, kterou už staří Římané považovali za území vhodné pro pěstování vinné révy. Celý region je úžasným synonymem vín a vinařské turistiky a po staletí důležitým centrem moravského vinařství. Mikulovsko je jednou ze čtyř podoblastí vinařské oblasti Morava (dalšími jsou znojemská, slovácká a velkopavlovická). Víno Vás tady bude provázet každým krokem. Réva se pěstuje ve 30 obcích na 182 viničních tratích. Město Mikulov tvoří přirozené středisko, ale vynikající vinařské polohy mají i další obce v blízkosti města. Mezi významné obce vyhlášené kvalitou svých vín patří mimo jiné také Sedlec, Dolní Dunajovice, Pavlov, Perná, Dolní a Horní Věstonice, Novosedly nebo Brod nad Dyjí. Nesmíme zapomenout na Valtice. Zde se nachází nejstarší vinařská škola, kde ve sklepeních Valtického zámku najdete celoroční otevřenou degustační expozici Národní soutěže vín Salon vín České Republiky.

Na slunných stráních kolem Pálavy se daří zejména Ryzlinku vlašskému, Veltlínskému zelenému nebo Ryzlinku rýnskému. Vyšší obsah vápníku v půdách velmi teplých viničních tratích dodává bílým vínům zvláštní typ mohutné, ale jasně vyhraněné minerálnosti a slanosti. Vína z Ryzlinku vlašského se vyznačují typickou jiskrnou chutí s vyzrálejší kyselinkou. V mladých lehčích vínech najdeme často tóny citrusových plodů, časté jsou i květinové tóny a u zralejších vlašáků najdeme i rozinky a med.

Ryzlink rýnský je pozdní odrůda, která je charakteristická žlutozelenou barvou a velmi jemnou vůní s náznakem lipového květu. Zajímavostí je, že Ryzlink rýnský dal své vlastnosti nově vypěstované odrůdě Aurelius, která vznikla ve šlechtitelské stanici v Perné. Obec Perná kromě Aurelia byla také kolébkou odrůdy Pálava.

Vynikající Veltlínské zelené vzniká v hlinitějších půdách Dunajovických vrchů, což je víno s vysokou škálou aromatických látek závislých na složení půdy vinice. Vína pocházející z hlubokých hlinitých půd mají vůni lipového květu, štěrkovité půdy dodávají hořkomandlovou chuť i vůni, kořenitost až pepřnatost je dána právě růstem na sprašových půdách.

 Mikulovsko prostě musíte navštívit. Pokud jste sportovci, nezapomeňte s sebou vzít kolo a projet se po úžasných cyklostezkách kolem vinic.

V roce 1889 se v Paříži konala Světová výstava a champagnské zde nemohlo samozřejmě chybět. Nejvíce se zapsal do povědomí Eugene Mercier svou propracovanou kampaní. Logem potištěná plnicí pera, otvíráky, kbelíky na led apod. vítala návštěvníky jeho stánku u nově postavené Eifelovy věže. Horkovzdušný balón s logem firmy, v kterém vybraní návštěvníci mohli ochutnat champagnské s výhledem na Paříž z ptačí perspektivy byl pomyslnou třešničkou na dortu. Ať to byla náhoda nebo úmysl, při jedné bouři se balón utrhl a spolu s počátku nadšenými hosty byl větrem unášen přes oblast Champagne až do Belgie. Zde se konečně vzduchoplavcům podařilo po 16 hodinách přistát. Mercier dostal od belgické policie pokutu za nelegální dovoz alkoholu, jeho anabáze proběhla okamžitě celosvětovým tiskem, a jak zmínil i sám majitel vinařství: „Byla to ta nejlevnější reklama, co jsem kdy měl“. Podobný poprask s diplomatickými důsledky způsobila záměna lahve německého sektu Georg Kessler za lahev Moët Chandon. Šikovný obchodní zástupce francouzského vinařství tak učinil při křtu nově postavené jachty císaře Viléma II v USA. Loď německého císaře tak byla pokřtěna francouzským šampaňským a to Viléma II. rozčílilo natolik, že odvolal z USA svého velvyslance. Skandál obřích rozměrů samozřejmě rozmázla všechna světová tištěná media, která tím zajistila firmě Moët Chandon skvělou reklamu a zároveň poukázala na stoupající vliv tisku jako „sedmé velmoci“.

20. století přineslo nejen pro oblast Champagne řadu komplikací. Již koncem 19. Století byla do Champagne přivedena železniční trať a opravdu se nedá říct, že by tento symbol pokroku přinesl do oblasti prosperitu a rozvoj. Zrychlení a zjednodušení přepravy a chybějící pravidla měly spolu s dalšími faktory negativní vliv na kvalitu champagnského, naštěstí pouze krátkodobě. Absence nařízení regulující nebo zakazující dovoz hroznů z jiných regionů způsobilo doslova katastrofu. Díky železnici bylo možné dovážet levnější hrozny z ostatních vinařských oblastí Francie, pěstitelé v Champagne byli nuceni prodávat levněji. K tomu se ještě přidaly slabší úrody vlivem mrazů a krup a šířící se mšička révokaz. Vrcholem úpadku bylo používání jablečných, hruškových a rebarborových moštů. Výsledkem byla povstání sedláků, při kterých bylo zničeno 6 milionů lahví šampaňského a uvalení vojenské správy na oblast Champagne. Státem připravované legislativní změny přerušila válka a vše bylo nastaveno až v meziválečném období.

První světová válka zasáhla Champagne velmi negativně. Fronta se ustálila bohužel i na řece Marně, která regionem protéká. Řada vinic i vinařských domů byla zcela zničena, některé vinice byly poškozeny i použitím chemických zbraní. K prvnímu roku války se váže odvážný čin starosty obce Eperney jménem Maurice Pol Roger. Pokusil se i vzhledem k extrémnímu riziku sklidit úrodu v probíhající válce. Podařilo se mu přes mnoho mrtvých sklidit polovinu úrody ročníku 1914, který byl vyhodnocen jako jeden z nejlepších a po válce byl velmi ceněný. Válka výrazně změnila chování francouzských konzumentů vína. Před ní bylo zvykem konzumovat především vína z domácího regionu. Po válce se ale Champagne stala symbolem odvahy, odporu a patriotismu. Z pití šampaňského se stalo gesto celé Francie a zisky z prodejů pak pomohly s rychlejší obnovou vinic a zničených vinařství. Další komplikace ale přišly v podobě prohibice a dočasné ztrátě amerického trhu a podstatně delší ztrátě trhu ruského. Champagne se ale vždy ze všech těžkostí oklepala, dnes již není pouze nápojem pro vládnoucí elity, i když symbolem luxusu zůstala i nadále. Za skvělé šumivé víno je prostě potřeba si trochu připlatit, ale stojí to za to.

V 18. Století se champagnské velmi rychle etabluje jako symbol exklusivity, radovánek a erotiky. Claude Moët se dostává na dvůr krále Ludvíka a v madame de Pompadour získává věrnou zákaznici a propagátorku. Ludvík XVI. pil champagnské před svou cestou na gilotinu. Známý citát císaře Napoleona zní: „Bez champagnského nemohu žít. Po vítězství si ho zasloužím a po porážce ho potřebuji“. Champagnské se definitivně zapsalo jako nápoj francouzské společenské smetánky. Dalším krokem bylo „ovládnutí“ celé Evropy. To co se Francii nepovedlo během napoleonských válek vojensky, dosáhla alespoň v jiném odvětví. Díky skvělému marketingu a obchodnímu duchu champagnských vinařů se již v průběhu napoleonských válek na dobitých územích uzavíraly kontrakty o dodávkách francouzského šumivého moku. Vídeňský mírový kongres vše dokonal. Francie věnovala na jednání 1500 velkých lahví champagnského. Z kongresu se stala jedna velká party a champagnské definitivně prorazilo jako nápoj slavných, mocných a bohatých v celé Evropě. Na ruském carském dvoře v podstatě nahradilo do té doby oblíbené sladké víno z Tokaje.

V 19. Století zaznamenala výroba champagnského řadu úspěchů a inovací, které výrazně zvýšili kvalitu výroby a snížili ztrátovost. Ve vinařství Vevue Clicquot-Ponsardin poprvé zavedli techniku setřásání kalů – remuláž. Ztrátovost vlivem explozí lahví byla v této době stále ještě poměrně vysoká, činila 30-40%. Až teprve lékárník Francois ze Chalons sur Marne vypočítal přesné množství tirážního likéru, resp. cukru pro úspěšnou výrobu champagnského (24g cukru na 1 litr vína). Po uvedení do praxe pak byly ztráty vlivem explozí lahví již zcela minimální. Mezi další inovace patřilo používání drátěného košíčku, který si patentoval Adolphe Jacquesson. Vynalezení degorzáže - podchlazení hrdla lahve a následné odstřelení sedimentu zase minimalizovalo ztráty v závěrečné fázi výroby.

Jaké šampaňské se vlastně v minulosti pilo? Stejně jako se mění móda, mění se i chutě konzumentů. Dnes je trend konzumovat sušší a zcela suchá šumivá vína. V Champagni nejrozšířenější kategorie Brut obsahuje 0-12g cukru na litr, zjednodušeně řekněme třeba 10 gramů. Výjimkou ale dnes nejsou ani extra suché champagnské s cukrem do 1g/l. V první polovině 19. století se ale v celé Evropě pila šumivá vína výrazně sladší. Posuďte sami: Anglie – min. 50g cukru, Německo – 150g cukru, Francie – 200g cukru. Rusko – 250-300g cukru. Slavné champagnské Roederer Cristal bylo na carský dvůr dodáváno s 285g cukru, z dnešního pohledu nevěřitelně vysoké hodnoty.

Po ovládnutí Evropy přišla na řadu expanse do USA. Zde byl nejaktivnějším ambasadorem Champagne Charles-Camille Heidseck. Po počátečních úspěších, ale přišla občanská válka a zrada jeho amerického agenta. Heidseck se během pátrání po zlotřilém agentovi dostal až do vězení, z kterého byl po delší době propuštěn až na základě zásahu francouzské diplomacie. Jeho vinařství ale bylo bez ukradených peněz na pokraji bankrotu. Nakonec se ale vše v dobré obrátilo, když bratr zrádného agenta přivezl místo peněz vlastnické listiny k téměř jedné třetině pozemků státu Colorado. Po jejich prodeji bylo vinařství zachráněno... (pokračování 24.5.)