Blog

Víno z hlubin: když víno zraje na mořském dně

Ve světě vína stále častěji zaznívá otázka: Co když nejlepší sklep není pod zemí, ale pod hladinou moře? Možná to zní jako romantická představa, ale pro řadu vinařů je to realita – zrání vína pod mořem je čím dál populárnější metoda, která spojuje inovaci s přirozenými silami přírody.

Proč víno končí v moři?

Vinaři ve Španělsku, Itálii, Francii nebo Chorvatsku ukládají své lahve do kovových klecí či amfor a potápějí je do hloubky 20–60 metrů pod hladinu. Důvod? Moře nabízí ideální prostředí pro zrání: stálou chladnou teplotu, úplnou tmu, klid, vysoký tlak a jemný pohyb vody.

Díky tomu víno zraje pomaleji a jemněji, získává vyváženější strukturu, zaoblenější taniny, svěží kyselinku a někdy i jemný minerální nebo slaný nádech, který je připisován mořskému prostředí. Výsledkem je víno s charakterem a příběhem.

Navíc každá lahev po vyzdvižení z moře vypadá jako artefakt – může být zarostlá mušlemi, řasami nebo korály, což z ní dělá skutečný sběratelský kousek.

Kolik to stojí?

Víno z hlubin není běžný supermarketový nákup. Lahve se většinou pohybují v cenách od 60 do 150 €, luxusnější edice (např. v amforách) i mnohem výš. Ale není to jen o chuti – je to unikátní zážitek, ideální jako netradiční dárek, suvenýr, nebo prostě radost pro fajnšmekra.

📊 Co vy na to?

Zaujalo vás mořské víno? Chtěli byste ho ochutnat nebo darovat?

🔘 Ano, zní to skvěle, rád/a bych vyzkoušel/a
🔘 Možná, pokud by to bylo jako dárek nebo zážitek
🔘 Ne, dávám přednost klasickému vínu

👉 Napište nám svůj názor do komentářů nebo na e-mail – a třeba vám jednu lahev z hlubin pomůžeme sehnat!

info@velkovinoteka.cz

Šumivá a zajímavá vína: Jak se vyznat v bublinkách, aniž bys praskl(a) jako korková zátka

Šumivá vína máme spojená s oslavami, ale pravda je, že si je můžeš dopřát kdykoli. Jenže... Champagne, Prosecco, Cava, Pet-Nat, Sekt, Brut, Demi-Sec? Kdo se v tom má vyznat?

Neboj. Všechno si vysvětlíme tak, že příště budeš u regálu nebo u stolu vypadat jako bublinový profík.

🍾 Champagne, Prosecco, Cava – v čem se liší?

Champagne

  • Pochází výhradně z oblasti Champagne ve Francii
  • Vyrábí se tzv. tradiční metodou (kvašení v lahvi)
  • Jemné, elegantní bublinky, často „kvasnicový“ charakter
  • Cena vyšší, ale často odpovídá zážitku

Cava

  • Španělská odpověď na Champagne
  • Taky tradiční metoda, ale z jiných odrůd (Macabeo, Parellada…)
  • Suché, svěží, méně komplexní – ale často skvělý poměr cena/výkon

Prosecco

  • Z Itálie, většinou z oblasti Veneto, odrůda Glera
  • Vyrábí se tzv. Charmat metodou (kvašení v tanku)
  • Lehké, ovocné, přístupné – ideální „bublinky na balkon“
  • Cenově dostupné, velmi oblíbené

💡 Tip: Champagne je formální, Cava je chytrá volba a Prosecco je bezstarostný parťák.

💫 Co je Pet-Nat? Šumivé víno bez make-upu

Pet-Nat = Pétillant Naturel
= přírodní šumivé víno lahvované ještě během kvašení.

  • Žádná filtrace
  • Žádná dozáž
  • Bublinky vznikají „náhodou“, v dobrém slova smyslu
  • Výsledkem je víno, které může být zakalené, funky, svěží, trochu rebelský kamarád klasických sektů

🍇 Pet-Nat je jako ranní selfie – žádné líčidla, jen víno tak, jak je. Často se vyrábí v malých šaržích a každá lahev může být jiná.

🎭 Jak si vybrat šumivé víno podle nálady (ne podle ceny)

  • Chci něco elegantního, na zásnuby, slavnost, královnu: Champagne
  • Jdu s kamarády na piknik nebo party: Prosecco
  • Chci bublinky, ale chci něco jiného než všichni: Cava nebo Crémant
  • Chci experiment, naturální vibe a víno, co si dělá co chce: Pet-Nat
  • Miluju klasiku, ale nechci moc utrácet: Sekt (když je kvalitní!)

💬 Někdy nehraje roli cena, ale styl. Bubliny mají osobnost – vyber tu, co sedí té tvojí.

🧨 Jak správně otevřít sekt (bez sabrage… nebo s?)

Otevřít šumivé víno není jen o zvuku „pop!“, ale taky o tom, aby víno nezůstalo na stropě.

✅ Klasické otevření:

  1. Sundej fólii a drátěný košíček (ale palec nech na korku).
  2. Drž lahev pod úhlem (45°), ideálně vychlazenou.
  3. Pomalu toč lahví, ne korkem – korkem jen přidržuj.
  4. Jemné „puf“ je známka mistrovství.

⚔️ Sabrage (pro odvážné)

  • Šavlí (nebo tupou stranou nože) setneš hrdlo lahve.
  • Potřebuješ dobře vychlazenou lahev, cvik a ideálně venkovní prostor.
  • Mistři zvládnou sabrage i skleničkou, ale pozor na zranění
  • Nepraktické doma, ale wow efekt zaručen.

💡 Sabrage je show. Klasické otevření je elegance.

🥂 Závěr: Bubliny nejsou jen na svatby

Šumivé víno se hodí i jen tak – na úspěšný týden, na letní večer nebo jako doprovod k sushi.

Ať už jsi #ChampagneGang nebo #ProseccoPeople, vždycky se najde víno, které ti bude chutnat. A teď už víš, jak ho poznat.

Jak připravit svařené víno: recept a tipy na dokonalý svařák

Když udeří chladné počasí nebo se blíží Vánoce, mnoho z nás dostane chuť na svařené víno, lidově zvané svařák. Tento voňavý horký nápoj z vína a koření dokáže krásně zahřát a navodit útulnou atmosféru. Jak si svařené víno připravit doma, aby chutnalo jako z vánočního trhu (nebo ještě lépe)?

Výběr vína na svařák

Základem je samozřejmě víno. Obecně platí:

  • Vhodnější je červené víno – tradičně se používá třeba Frankovka, Svatovavřinecké nebo Merlot. Mělo by jít o víno spíše suché a jednodušší, ovocné chuti. Není potřeba kupovat drahou lahev; svařením se jemné nuance stejně ztratí. Volte ale pitelné víno, žádný „patok“ – výsledná chuť závisí i na kvalitě základu.
  • Pokud preferujete lehčí chuť, lze svařák udělat i z bílého vína. Použijte aromatičtější odrůdu (Muškát, Tramín) a počítejte s tím, že bílý svařák bude mít trochu jiný charakter (lehčí, medovější).

Koření a ingredience

Každý správný svařák voní po koření. Co budeme potřebovat (na 1 láhev vína, tj. cca 4 porce):

  • 2–3 celé skořice (svitky).
  • 5–6 ks hřebíčku.
  • 2–3 ks hvězdiček badyánu (dodá anýzovou vůni).
  • Kousek muškátového oříšku nebo pár tobolek kardamomu (volitelně, pro zajímavější aroma).
  • 1 pomeranč a 1 citron – ideálně v bio kvalitě (budeme používat i kůru). Pomeranč nakrájíme na plátky, citronem můžeme dochutit kyselost.
  • Cukr nebo med podle chuti (cca 2–4 lžíce, lze i více pro sladší variantu).
  • Volitelně: kousek zázvoru pro pikantnost, případně panák rumu či brandy pro fortifikaci.

Postup přípravy

  1. Víno nalijte do hrnce. Přidejte veškeré koření: skořici, hřebíček, badyán, muškát (pokud dáváte), pár plátků pomeranče (zbytek si nechte na ozdobu) a dle chuti 2–4 lžíce cukru nebo medu.
  2. Zahřívejte na mírném ohni. Velmi důležité: nepřiveďte víno k varu! Teplota by měla zůstat pod bodem varu (cca kolem 70–80 °C). Pokud by se víno vařilo, vyprchá alkohol i aroma a svařák ztratí šmrnc.
  3. Míchejte, aby se cukr rozpustil. Nechte víno s kořením prohřívat asi 10–15 minut. Tím se do něj vyluhují chutě a vůně koření. Stačí mírné probublávání (ale ne var).
  4. Poté odstavte. Přidejte šťávu z půlky citronu (podle chuti, dodá svěžest a vyváží sladkost).
  5. Případně můžete vmíchat i panák rumu či brandy pro „říz“ (třeba při přípravě punče se to dělá). Není nutné, svařák bude dobrý i bez toho.
  6. Přelijte přes sítko do připravených sklenic nebo hrnků, abyste odstranili koření.

Servírování svařeného vína

Podávejte horké, ideálně ve silnostěnných sklenicích nebo keramických hrnečcích. Ozdobit můžete plátkem pomeranče či celou skořicí v poháru. Svařené víno se pije pomalu, opatrně srkejte – je horké.

  • Pokud svařák během popíjení chladne, udržujte ho teplý v hrnci na velmi mírném plameni nebo čajové svíčce.
  • Hodí se k němu vánoční cukroví, perník nebo jiná sladkost. Skvěle ladí i s praženými mandlemi či sušeným ovocem, které často najdete i na trzích.

Tipy a variace

  • Experimentujte s kořením: Každému chutná jiný poměr. Můžete přidat také vanilkový lusk, celý pepř pro pikantnost či bobkový list pro zajímavost.
  • Bez alkoholu: Pro děti či nealko verzi lze připravit „svařák“ z červeného hroznového džusu nebo nealko vína stejným postupem (jen vynechte cukr nebo dejte méně, džus je sladký dost).
  • Silnější punč: Přidáte-li kromě vína i trochu destilátu (rum, tuzemák, koňak) a třeba i ovocné šťávy, dostanete vánoční punč. Dá se do něj navíc vhodit hrst rozinek či mandlí.

Doporučení vína na svařák

Na závěr jeden tip: na kvalitě vína záleží. Pokud chcete vyzkoušet výborný svařák, zkuste použít například:

  • Doporučujeme: Modrý Portugal, pozdní sběr 2020 od Vinařství Málek. Toto červené víno z Moravy je lehčí, s ovocným aroma a nižší tříslovinou – ideální kandidát na svaření. Výsledný svařák z něj bude krásně voňavý a harmonický.

Přejeme vám, ať se domácí svařené víno podaří na jedničku. Užijte si jeho hřejivou chuť v kruhu blízkých a načerpejte z něj pohodu do chladných dnů. Na zdraví – tentokrát teplým douškem!

 

Jak číst vinný štítek: průvodce etiketou vína

Etiketa na láhvi vína je jako jeho občanský průkaz – prozradí vám spoustu informací o tom, co se skrývá uvnitř. Pro začátečníka může být čtení vinné etikety trochu matoucí, protože obsahuje řadu odborných termínů a údajů. Pojďme si rozebrat, co jednotlivé položky na etiketě znamenají, abyste příště dokázali už z láhve vyčíst, jaké víno kupujete.

Název vinařství a vína

Na přední etiketě bývá nejvýrazněji uveden název vinařství (značka, producent) a případně název konkrétního vína či řady. Např. „Vinařství Novák – Rulandské šedé pozdní sběr 2021“. Vinařství vám říká, kdo víno vyrobil – pokud ho znáte a máte s ním dobrou zkušenost, je to dobré vodítko.

Odrůda nebo cuvée

Dále zjistíte, z jaké odrůdy (odrůd) je víno vyrobeno.

  • U jednoodrůdových vín to bývá jasně napsáno: např. Rulandské šedé (Pinot Gris) znamená, že víno je z této odrůdy.
  • U kupáží (směsí odrůd) může být uvedeno jméno cuvée (fantazijní název) a vzadu pak podrobnosti. Např. cuvée „Tramín s Muškátem“ atd.
  • Některé tradiční názvy vín v sobě odrůdu neobsahují  a na etiketě dominuje region (např. Bordeaux – to je obvykle směs cabernetu a merlotu, Chablis = Chardonnay). U známých apelací se předpokládá, že odrůdové složení znáte, ale na zadní etiketě ho často najdete.

Ročník

Ročník označuje rok sklizně hroznů, ze kterých bylo víno vyrobeno. Například ročník 2021 znamená, že hrozny dozrály a byly sklizeny v roce 2021. Většina vín se vypije do několika let od sklizně, ale špičková vína mohou zrát i desítky let.

  • Pokud na láhvi ročník není uveden, může jít o tzv. NV (non-vintage) cuvée – běžné třeba u šampaňského, kde se míchají ročníky pro konzistentní chuť.
  • Ročník vám také může napovědět kvalitu ročníku (jak se daný rok povedlo počasí v dané oblasti).

Země a oblast původu

Každá etiketa musí uvádět zemi původu vína (např. Česká republika, Itálie, Francie). Lepší vína jdou často ještě dál a specifikují konkrétní region:

  • Například Morava, Slovácká podoblast nebo Itálie, Toskánsko.
  • U těch nejlepších je uvedena i viniční trať. V některých regionech se ještě i viniční tratě dělí dle kvality např. premier Cru, Grand Cru, Erste lage
  • U přívlastkových vín v ČR najdete i vinařskou oblast a podoblast (Morava – Mikulovská, Čechy – Mělnická apod.).
  • U zahraničních apelací zase bývá uveden název oblasti, který někdy slouží i jako značka kvality (např. Chianti, Rioja, Champagne).

Klasifikace a přívlastky

Tady jde do tuhého – různé země mají různé systémy klasifikace vína:

  • V ČR a na Slovensku se setkáte s pojmy jako kabinetní víno, pozdní sběr, výběr z hroznů, ledové víno apod. Jedná se o tzv. germánský systém značení. Ty označují kategorii podle cukernatosti hroznů při sklizni (čím vyšší cukernatost, tím vyšší přívlastková kategorie). Například pozdní sběr je kvalitní víno z dobře vyzrálých hroznů, výběr z bobulí je už velmi sladký dezertní styl.
  • V mnoha evropských zemích fungují apelace: Například ve Francii AOC/AOP (Appellation d’Origine Contrôlée/Protégée) označuje, že víno splňuje pravidla dané oblasti. V Itálii je obdobou DOC/DOCG, ve Španělsku DO/DOCa. Tyto zkratky najdete na etiketě jako pečeť původu a kvality.
  • Kromě toho se můžete setkat s obchodními označeními jako Reserve/Reserva/Riserva – obvykle naznačují, že víno zrálo déle než základní verze (ale ne všude je toto označení chráněno zákonem).
  • Barrique nebo oak aged znamená, že víno zrálo v dubovém sudu, což mu dodalo specifické tóny (vanilka, toast, kouř).

Klíčem je: čím konkrétnější a prestižnější označení, tím většinou lepší kvalita. Stolní víno bez udání odrůdy a oblasti je spíše základní kategorie, zatímco víno s přívlastkem či apelací je už kontrolované.

Obsah cukru a styl vína

Na etiketě bývá drobným písmem uvedeno, zda je víno suché, polosuché, polosladké, sladké. To označuje množství zbytkového cukru:

  • Suché, polosuché, polosladké, sladké – tyto kategorie udávají množství zbytkového cukru (suché má velmi málo, sladké hodně). Tyto údaje vám napoví, jak sladké víno čekat. U zahraničních vín někdy místo toho najdete výraz Sec/Dry/trocken. (suché), u šumivých vín se používají jiné termíny, Brut, (suché), extra dry (polosuché) Demi-sec (polosladké) atd. Přesnou kategorizaci vín dle zbytkového cukru si více rozvedeme v některém následujícím blogu. 

Alkohol a objem

Každé víno musí mít uvedený obsah alkoholu (% obj.) a objem lahve (např. 0,75 l). Obsah alkoholu často souvisí se stylem vína:

  • Lehká bílá a rosé vína mívají 11–12 %.
  • Plnější bílá a většina červených 12–14 %.
  • Silná vína klidně 15 % i více. Vyšší alkohol může indikovat zralejší hrozny a plnější víno, ale pozor – není cílem mít co nejvyšší. Důležitá je harmonie s kyselinou a tělem.

Speciální označení a loga

Na etiketě nebo zadní vinětě můžete najít i další informace:

  • Obsahuje siřičitany – legislativně povinné upozornění, protože každé víno obsahuje SO₂ jako konzervant. Mají ho všechna vína, takže se tím nenechte odradit. Existují vinaří, kteří siřičitany nepoužívají. Taková vína lze označit za vína bez přidaných siřičitanů, ale ne za vína zcela bez siřičitanů. V každém víně je určité množství siřičitanů, i kdyby vinař vůbec nesířil. 
  • Logo bio – zelený lístek EU pro bio vína.
  • Certifikace (Demeter) – pokud je víno biodynamické.
  • Vegan – symbol, že při výrobě nebyly použity živočišné produkty.

Na zadní etiketě bývá i krátký popis vína, doporučení k servírování a kontakt na výrobce.

Shrnutí

Čtení vinné etikety se může zdát složité, ale jakmile porozumíte základním pojmům, získáte cenný nástroj pro výběr vína. Díky etiketě zjistíte, odkud víno pochází, z čeho je vyrobeno, jaké je asi chuti (dle cukru, alkoholu) a jestli splňuje nějaké kvalitativní standardy. Příště tak můžete s lahví v ruce udělat informovanější rozhodnutí – a třeba objevit nový poklad do své vinotéky. Ať vám čtení etiket přinese spoustu zajímavých nálezů a hlavně chutných vín!

Jak vybrat víno jako dárek

Darovat láhev dobrého vína patří mezi oblíbené a vděčné způsoby, jak potěšit rodinu, přátele nebo kolegy. Víno jako dárek se hodí k narozeninám, svatbám, Vánocům i jako poděkování. Jak ale vybrat tu správnou lahev, aby obdarovanému chutnala a udělala radost? Přinášíme několik tipů, které vám výběr usnadní.

Znáte vkus obdarovaného?

Nejlepší výchozí bod je zamyslet se nad tím, co má daný člověk rád.

  • Preferuje červené nebo bílé víno?
  • Má raději suché, nebo spíše sladší vína?
  • Pije víno často, nebo je to spíše příležitostný konzument?
    Pokud víte, že dotyčný miluje například německé Ryzlinky tak máte směr jasný a můžete vybrat z této naší nabídky

Univerzální volby neurazí

Když tápete, jaké víno by mohlo sedět, zvolte osvědčenou klasiku střední třídy. Víno by nemělo být ani příliš levné (dárek má působit hodnotně), ale není nutné sahat po astronomicky drahých lahvích.

  • Pro milovníky červeného zvolte například lahodné francouzské Bordeaux nebo v současné době velmi oblíbené Primitivo.– jsou to oblíbené odrůdy s plnou chutí, které se trefí do vkusu mnoha lidí.
  • U bílého vína nic nezkazíte Ryzlinkem rýnským nebo Chardonnay – kvalitní suchý Ryzlink potěší svěží chutí, Chardonnay zase zaujme svou plností.
  • Rosé víno představuje kompromis pro ty, kdo váhají mezi červeným a bílým – kvalitní suché růžové z Francie, Rakouska nebo Moravy může příjemně překvapit svou univerzálností a lehkostí.

Pokud vybíráte dárek pro skutečného znalce vína a chcete zapůsobit originalitou, zkuste něco netradičního. Může to být například méně rozšířená odrůda vína (vína dle odrůdy) nebo typově ne zcela běžné víno (oranžové, bez histaminů apod.) Takový výběr ukáže, že jste si dali na dárku záležet a chcete obdarovaného překvapit.

Víno podle příležitosti

Zvažte i okolnosti, k jaké události víno darujete.

  • Svatba či výročí: zde se hodí něco výjimečného – třeba kvalitní sekt nebo i pravé Champagne pro novomanžele, případně archivní červené víno ročníku, kdy se pár poznal.
  • Narozeniny: můžete volit víno podle věku oslavence (např. ročníkové víno z roku narození u kulatin) nebo tematicky (pro milovníka Itálie italské Primitivo apod.).
  • Poděkování kolegovi či obchodnímu partnerovi: zde se hodí univerzální, lehčí víno, které může vypít s rodinou – třeba dobré moravské bílé víno, které neurazí ani nenadchne příliš výrazným stylem. Pro formálnější příležitost (např. jako vánoční dar pro klienta) se hodí sáhnout po osvědčené lahvi z renomovaného vinařství, která působí prestižně (např. kvalitní Bordeaux či barikové víno z Moravy).

Balení a prezentace

Pamatujte, že u dárku hraje roli také balení. Elegantní dárková taška nebo kazeta pozvedne hodnotu daru. Ideální jako dárek jsou i tzv. velkoformátové lahve o objemu 1,5L, 3L nebo i více. Pokud chcete dar opravdu personalizovat, připojte k lahvi vlastnoručně psané věnování nebo vyberte víno, které má v názvu něco společného s obdarovaným (například jméno, místo původu apod.).

  • Skvělou volbou jsou také degustační sady – výběr více vín z jednoho regionu, země nebo od jednoho vinaře nebo tematický balíček, díky kterému obdarovaný ochutná různá vína a najde si favorita.

Tipy od sommeliéra

Neváhejte se poradit s odborníky. Můžete nám napsat email a my vám rádi doporučíme vhodnou lahev podle vašich potřeb. Můžete zmínit, pro koho a k jaké příležitosti víno sháníte a nechat si poradit.

Když si nejste jistí

Pokud si opravdu nevíte rady s výběrem vína, můžete zvolit alternativu – dárkový poukaz na nákup vína. Obdarovaný si pak sám vybere podle svého gusta z nabídky e-shopu.
Tím máte jistotu, že nesáhnete vedle.

Darované víno dokáže potěšit a vytvořit krásný zážitek. Když jeho výběru věnujete trochu péče a zohledníte vkus i příležitost, bude váš dárek originální a osobní. Ať už zvolíte osvědčenou klasiku nebo něco netradičního, nejdůležitější je myšlenka a radost, kterou dárek přinese. Na zdraví!

Jak se vyrábí růžové víno?

Růžové víno, známé také jako rosé, si získává stále větší oblibu pro svou svěžest, lehkost a krásnou barvu. Často bývá spojováno s létem a posezením na terase, ale růžové si můžete dopřát celoročně. V tomto článku se podíváme, jak rosé vzniká, jaké má vlastnosti a jak si ho nejlépe vychutnat.

 

Existuje několik metod, kterými vinaři dosahují charakteristické růžové barvy:

  • Krátká macerace (namáčení slupek): Nejčastější metoda. Modré hrozny (stejné odrůdy jako pro červené víno) se po rozmačkání nechají kvasit se slupkami jen krátkou dobu – řádově hodiny místo dnů. Poté se slupky oddělí. Víno získá narůžovělou barvu, ale jen mírné třísloviny.
  • Saignée (odkrvování): Při výrobě červeného vína se část růžově zabarveného moštu odčerpá v rané fázi kvašení a dokvasí zvlášť jako rosé. Tím se zároveň zkoncentruje červené víno. Rosé vyrobené saignée metodou bývá intenzivnější.
  • Směšování (blend): Míchání bílého a červeného vína dohromady – tato metoda je méně častá a v kvalitním vinařství (kromě oblasti Champagne, kde se míchá trochu červeného do šampaňského rosé) se téměř nepoužívá (a v EU je dokonce zakázaná u tichých vín, výjimkou je výroba šumivých vín). Výchozí surovinou jsou vždy modré odrůdy. Pro růžová vína se často používají hrozny jako Zweigeltrebe, Frankovka, Cabernet Sauvignon, Pinot Noir či Grenache, záleží na regionu.

Jak chutná rosé?

Rosé obecně kombinuje svěžest bílého vína s nádechem ovocnosti vín červených. Samozřejmě existuje široká škála stylů:

  • Velmi světlá Provence rosé: Například slavná růžová vína z Provence (jih Francie) mají velmi světle lososovou barvu. Jsou suchá, lehká, s tóny jahod, melounu, citrusů a bylinek. Ideální jako aperitiv nebo k letním salátům.
  • Sytější ovocná rosé: Španělská rosado nebo některá moravská růžová mívají sytější růžovou barvu a výraznější chuť červeného ovoce (maliny, třešně). Stále jsou většinou suchá, ale plnější.
  • Polosladká růžová: Někteří vinaři nabízejí rosé s vyšším zbytkovým cukrem – mají pak bonbonově ovocnou chuť a jsou oblíbená u těch, kdo preferují sladší styl (např. některá růžová z odrůdy Cabernet Sauvignon v moravských verzích).

Co ale čekat obecně: růžové víno je lehké až středně plné, má nízké až střední třísloviny a vyšší kyselinku, která osvěžuje.

Servírování růžového vína

Aby vynikla svěžest rosé, podávejte ho dobře vychlazené. Ideální teplota je podobná jako u bílých vín, tedy kolem 8–10 °C.

  • Růžové víno se nejčastěji servíruje ve sklenici na bílé víno (menší kalich). Není nutná široká červená sklenice, protože rosé nepotřebuje tolik dýchat.
  • Otevřenou lahev růžového můžete uložit v lednici a spotřebovat ideálně do 2–3 dnů, aby neztratilo svěžest.

S čím párovat rosé?

Rosé je vynikající univerzální společník k jídlu. Díky kombinaci vlastností bílého a červeného vína se hodí k pestré paletě pokrmů:

  • Lehké předkrmy a saláty: Suché rosé krásně doplní zeleninové saláty, letní předkrmy s rajčaty, mozzarellou apod.
  • Grilovaná drůbež a ryby: K jemnému grilovanému kuřeti nebo lososu se ovocné růžové víno skvěle hodí – nepřebije chuť, naopak ji podtrhne.
  • Pizza a těstoviny: Růžové si překvapivě rozumí i s italskou kuchyní. K pizze Margherita či těstovinám s rajčatovou omáčkou zkuste suché rosé – kyselinka očistí patro od rajčatové sladkosti a tuků sýra.
  • Ovocné dezerty: Sladší rosé můžete podávat k ovocným koláčům, jahodovému dezertu nebo sorbetu.

Tip: Obecně platí, že rosé skvěle doplní lehčí a středně výrazná jídla. Vyhněte se jen velmi těžkým pokrmům (zvěřina, steaky) – tam lépe poslouží robustní červené.

Zajímavost a tip na rosé

Růžová vína jsou nejlahodnější mladá – nekupujte rosé staré mnoho let, ideálně si vybírejte aktuální ročník. Výjimkou jsou šumivá rosé (např. rosé Champagne), která mohou zrát déle.

Rosé už dávno není považováno za „druhořadé“ víno. Kvalitní růžová vína dokážou nabídnout skvělý zážitek a svou univerzálností překvapit. Ať už si je dáte v parném létě nebo u krbu v zimě, růžové víno vnese do chvíle lehkost a pohodu. Na zdraví růžovému!

 

Jak se vyrábí víno: od hroznu až do lahve

Za lahví dobrého vína se skrývá dlouhý a pečlivý proces. Každý krok od vinice až po finální uzavření lahve ovlivňuje výslednou chuť a kvalitu. Pojďme se společně podívat, jak se víno vyrábí, a projít si hlavní etapy jeho vzniku.

  1. Sběr hroznů (vinobraní)

Vše začíná na vinici. Hrozny se sklízejí v optimální zralosti – vinař sleduje cukernatost a kyseliny. Sběr může být:

  • ruční (šetrnější, umožní vybrat jen zdravé hrozny)
  • nebo strojový (rychlejší, používá se často u velkých vinohradů).
    Na kvalitních vínech bývá často uvedeno, zda jde o ruční sběr. Termín sklizně ovlivní styl vína: dřívější sběr dá kyselejší, lehčí vína, pozdější (přezrálé hrozny) zase sladší a plnější víno.
  1. Zpracování hroznů a lisování

Po sběru přichází na řadu odstopkování hroznů (oddělení bobulí od třapin) a jejich lisování.

  • U bílých vín se hrozny většinou lisují hned a do kvasné nádoby jde už jen šťáva (mošt).
  • U červených vín se rozmačkané bobule nechávají kvasit i se slupkami a semínky, aby víno získalo barvu a třísloviny. Mladý mošt (šťáva) může být ještě před kvašením čiřen (zbaven nečistot) nebo odkalen.
  1. Kvašení (fermentace)

Kvasinky – ať už přirozené z vinice nebo přidané ušlechtilé kvasinky – začnou v moštu přeměňovat cukr na alkohol a oxid uhličitý. Tato fáze je srdcem výroby vína.

  • Bílé víno kvasí obvykle při nižších teplotách (10–18 °C) a pomaleji, aby se zachovaly aromatické látky a svěžest.
  • Červené víno kvasí při teplejších teplotách (20–30 °C), což pomáhá extrahovat barviva a třísloviny ze slupek. Kvašení trvá typicky 1–3 týdny. U červeného vína se během něj pravidelně promíchávají slupky (tzv. ponořování matolinového klobouku), aby se lépe vyluhovaly barviva a chutě. Výsledkem fermentace je tzv. mladé víno – stále poněkud hrubé a zakalené.
  1. Zrání a školení vína

Po dokvašení je třeba víno zjemnit a stabilizovat. Mladé víno se stáčí z hrubých kalů (usazenin) a následuje fáze zrání.

  • Některá vína zrají v nerezových tancích nebo betonových nádobách, které neovlivňují chuť – to je běžné u svěžích bílých vín, kde chce vinař zachovat ovocnost.
  • Jiná vína (často červená a plnější bílá) zrají v dřevěných sudech, například z dubu. Sudy mohou být nové (dodají výraznou chuť vanilky, toastu, koření – tzv. barrique efekt) nebo použité (pouze zaokrouhlí chuť). Zrání v sudu může trvat několik měsíců až let. Během zrání víno postupně čistí – část kalů sedne ke dnu, víno se může také jednou či vícekrát stočit (přelit do jiné nádoby). Někdy vinař provede jablečno-mléčnou fermentaci – to je druhotné kvašení, při němž bakterie přemění ostrou jablečnou kyselinu na jemnější mléčnou (typicky u mnoha červených a některých bílých jako Chardonnay).
  1. Finalizace a lahvování

Před lahvováním vinař víno případně finálně vyčeří a filtruje, aby bylo čiré a stabilní. Do vína se obvykle přidává malé množství oxidu siřičitého jako konzervant, který zabrání nežádoucím procesům a uchová víno v dobré kondici. Poté se víno plní do lahví a uzavírá:

  • Tradiční korkovou zátkou (umožňuje případné další zrání vína v lahvi a je součástí prestiže),
  • nebo moderním šroubovým uzávěrem (výhodou je dokonalá těsnost a praktičnost, víno se vyvíjí velmi pomalu). Některá špičková vína ještě zrají určitý čas v lahvi ve sklepích vinařství, než jdou na trh. Většina vín je však po nalahvování připravena k prodeji.

Různé styly, různé postupy

Výše popsaný postup je obecný, ale existují i odchylky pro specifické styly vín:

  • Šumivá vína (sekty, Champagne) procházejí druhotným kvašením buď přímo v lahvi (klasická metoda, jako u šampaňského), nebo v tanku (Charmatova metoda pro Prosecco). Tím vznikají bublinky a zcela jiný charakter vína.
  • Růžová vína se vyrábějí z modrých hroznů, ale s kratší dobou macerace slupek (jen pár hodin), aby získala jen lehké zabarvení.
  • Sladká dezertní vína mohou vznikat zastavením kvašení (fortifikací alkoholem) pro zachování zbytkového cukru, nebo z přirozeně hodně sladkých hroznů (ledové víno, výběr z bobulí).
  • Oranžová vína jsou vlastně bílá vína vyráběná jako červená – tj. kvasí se slupkami, což jim dodá výraznější chuť a tříslovinu. Každý vinař může do procesu vnést své know-how a drobné odlišnosti. Kouzlo výroby vína spočívá v kombinaci přírody, lidské práce a trpělivosti.

Závěrem

Od prvního hroznu na vinici až po zacinkání skleniček je to dlouhá cesta plná péče a umu. Příště, až si budete vychutnávat svou oblíbenou odrůdu, vzpomeňte si na práci vinaře a všechny ty kroky, které vedly k tomu, že právě držíte v ruce sklenku lahodného vína. Dobré víno totiž nevzniká náhodou – je to malý zázrak spojující půdu, počasí a poctivé řemeslo.

Víno a zdraví: mýty a fakta

Víno je od pradávna považováno za nápoj s blahodárnými účinky na zdraví – stačí si vzpomenout na takzvaný „francouzský paradox“. Na druhou stranu je to stále alkoholický nápoj, takže se kolem něj točí řada debat a mýtů. Jak to tedy je? Podívejme se na nejčastější tvrzení o vlivu vína na zdraví a co na ně říkají odborníci.

Mírná konzumace může prospívat srdci

Často citovaným faktem je, že střídmé pití vína, zejména červeného vína, může mít pozitivní vliv na srdce a cévy. V červeném víně se nachází antioxidant resveratrol, který pochází ze slupek modrých hroznů. (Bílé víno ho obsahuje minimum, protože se vyrábí bez slupek, ale i v něm jsou jiné prospěšné látky, jen v menším množství.) Resveratrol a další polyfenoly mohou pomáhat snižovat hladinu „špatného“ LDL cholesterolu a podporovat zdraví cév.

  • Studie naznačují, že lidé, kteří pijí malé množství červeného vína (1 sklenku denně u žen, 1–2 u mužů), mají o něco nižší výskyt srdečních onemocnění než abstinenti.
  • Víno rozhodně není zázračný lék, spíše jeden z mnoha faktorů zdravého životního stylu. Také platí, že účinek vína se liší člověk od člověka – co funguje u jednoho, nemusí u druhého.

Víno a dlouhověkost – pravda, nebo mýtus?

Zmiňovaný „francouzský paradox“ poukazuje na to, že Francouzi mají relativně nízký výskyt infarktů, přestože konzumují hodně tuků – a jedním z vysvětlení je právě pravidelná sklenka vína. Někteří dlouhověcí lidé po světě rovněž přisuzují svůj věk střídmému popíjení vína. Pravdou je, že umírněné pití může být součástí zdravého života, ale není to záruka dlouhověkosti. Genetika, prostředí, strava a pohyb hrají větší roli.

Mýtus: bílé víno je dietnější než červené

Někteří lidé si myslí, že po bílém víně se méně přibírá než po červeném. Ve skutečnosti záleží hlavně na obsahu alkoholu a cukru ve víně, ne na barvě.

  • Suché víno (ať bílé, červené či růžové) má podobný počet kalorií na objem – cca 80–120 kcal ve 150 ml skleničce.
  • Sladká dezertní vína či likérová vína mají kalorií více kvůli zbytkovému cukru a vyššímu alkoholu. Pokud tedy hlídáte linii, nejlepší volbou je střídmá konzumace suchých vín s nižším obsahem alkoholu. Rozdíl mezi bílým a červeným z hlediska kalorií není zásadní.

Alergie, bolesti hlavy a jiné nepříjemnosti

Někteří lidé se po víně necítí dobře – trápí je bolesti hlavy, zarudnutí, nebo tzv. „opalový efekt“. Na vině mohou být histaminy či siřičitany (sulfity) obsažené ve víně.

  • Histamin vzniká při fermentaci a zrání vína a citlivým jedincům může způsobovat alergické projevy. Řešením mohou být nízkohistaminová vína, která mají obsah histaminu redukovaný (např. vinařství Hareter nabízí taková vína).
  • Siřičitany se do vína přidávají jako konzervant. U zdravých lidí obvykle nezpůsobují potíže v množství, které víno obsahuje, ale astmatici nebo citlivé osoby mohou pociťovat nepříjemnosti. Existují vína s minimem přidané síry (často označovaná jako bio či naturální vína).

Všeho s mírou – i vína

Zásadní je připomenout, že jakékoli pozitivní účinky vína platí jen při umírněné konzumaci. Nadměrné pití alkoholu má vážné negativní dopady – poškozuje játra, zvyšuje riziko vysokého tlaku, způsobuje závislost a mnoho dalších zdravotních problémů.

  • Bezpečná dávka alkoholu je individuální, obecně se uvádí max. 1–2 sklenky vína denně, s alespoň dvěma „bezalkoholovými“ dny v týdnu.
  • Pro těhotné ženy, děti a osoby s určitou diagnózou (např. onemocnění jater) je nejbezpečnější víno nepít vůbec.

Závěrem

Víno může být v malém množství příjemným doplňkem zdravého životního stylu – nabízí antioxidanty a radost z chutí. Rozhodně ale nejde o všelék a nemělo by se pít s cílem „zlepšit si zdraví“. Pokud si dopřejete sklenku kvalitního vína k večeři, vychutnejte si ji bez výčitek, ale zároveň s vědomím, že základem zdraví je střídmost. Na zdraví – tentokrát doslova i do písmene!

Jak správně skladovat víno

Víno je nápoj citlivý na podmínky okolí, a proto způsob skladování výrazně ovlivňuje jeho kvalitu a chuť. Správné skladování vína zajistí, že si i po měsících či letech otevřete lahev v perfektní kondici. Pojďme se podívat na základní pravidla, jak uchovávat neotevřené lahve vína doma.

Teplota jako klíčový faktor

Stálá a vhodná teplota je pro skladování vína zásadní. Ideální teplota pro dlouhodobé uskladnění většiny vín se pohybuje kolem 10–15 °C. Důležitá je i stálost teploty v průběhu roku. Velké kolísání není dobré.

  • Příliš vysoká teplota (nad 20 °C) urychluje zrání a může víno znehodnotit.
  • Naopak teploty blízko mrazu víno „uspí“ a mohou negativně ovlivnit jeho chuť. Důležité je také vyvarovat se velkých teplotních výkyvů – kolísání teplot víno stresuje a může vést k roztažení korku a proniknutí vzduchu do lahve.

Tma a ochrana před světlem

Světlo, zejména přímé sluneční záření a UV paprsky, může způsobit předčasné stárnutí vína a degradaci jeho aromat. Proto se víno tradičně uchovává v tmavých sklepích. Doma volte pro lahve tmavé místo – například skříňku, spíž nebo sklepní prostor.

  • Mnohá vína jsou plněna do tmavých lahví právě pro lepší ochranu před světlem, ale i tak by dlouhodobě neměla být vystavena světelnému záření.

Vlhkost vzduchu

Správná vzdušná vlhkost kolem 60–70 % pomáhá udržet korkové zátky pružné a těsné.

  • V příliš suchém prostředí mohou korky vysychat, smrštit se a propustit vzduch k vínu, což vede k oxidaci.
  • Příliš vlhké prostředí zase podporuje plísně na etiketách a může poškodit obaly lahví. Domácí podmínky bývají většinou vyhovující; pokud skladujete víno v bytě, stačí se vyhnout extrémně suchým místům například v blízkosti topení.

Poloha lahve

Tradiční pravidlo říká, že lahve s korkovým uzávěrem by měly být skladovány vodorovně. Tak zůstává korek smočen vínem a nevysychá.

  • U lahví se šroubovacím uzávěrem nebo skleněným víčkem není horizontální poloha nutná, tam nejde o vlhkost korku.
  • Šumivá vína (šampaňské, prosecco) lze také skladovat naležato, ačkoli u nich tlak z vnitřku lahve udržuje korek dilatovaný i nastojato. Důležité však je, aby lahve byly v klidu a nehýbalo se s nimi. Vibrace (např. z domácích spotřebičů) mohou víno narušovat, proto není vhodné skladovat víno dlouhodobě třeba na lednici či pračce.

Krátkodobé vs. dlouhodobé uchování

Ne každý druh vína zraje stejně. Obecně platí, že robustní červená vína (např. kvalitní Bordeaux, Barolo nebo topová moravská vína) a sladká dezertní vína (výběry z bobulí, portská) snesou delší archivaci. Naopak lehká aromatická bílá vína (např. Müller Thurgau) a většina růžových vín jsou nejlepší mladá.
Ne každé víno je určeno k dlouholetému zrání. Většinu běžných bílých a růžových vín je ideální vypít do 2–3 let od lahvování, červená vína často vydrží déle (5 a více let), pokud jsou kvalitní a mají potenciál zrání. Potenciál k zrání zvyšuje školení vína na barikových sudech. Vína vhodná k archivací bývají také výrazně dražší než vína určená k rychlé spotřebě.

  • Pokud plánujete víno vypít v řádu týdnů či několika měsíců, nemusíte být tak přísní – stačí lahve uložit v chladu (třeba na spodní část šatní skříně či do komory).
  • Pro dlouhodobou archivaci vzácnějších lahví už je vhodné udržovat stabilní sklepní podmínky, případně investovat do domácí vinné chladničky, která umožní nastavit optimální teplotu a vlhkost.

Praktické tipy na závěr

  • Lahve chraňte před pachy – víno přes korek „dýchá“, a tak by nemělo být skladováno vedle silně aromatických látek (benzín, barvy, výpary z kuchyně).
  • Označte si uložené lahve štítkem s datumem nákupu či plánovaným rokem spotřeby, pomůže to v orientaci při postupném upíjení zásob.
  • Pokud nemáte ideální podmínky, volte spíše vína určená k brzké spotřebě. Pro archivaci vzácných kousků můžete využít služeb profesionálních skladů vín.

Správné skladování vína je umění, které se vám bohatě odmění – při otevření takto opatrované lahve se dočkáte vína v nejlepší možné formě. Ať už máte pár lahví v bytě nebo plný sklep, dodržování výše uvedených zásad pomůže uchovat chuťové vlastnosti i hodnotu vašich vín.

Objevte skvosty moravských vinařství - Mikulovsko

Objevte skvosty moravských vinařství - Mikulovsko

Moravská vinařství se dlouhodobě řadí mezi špičku nejen v České republice, ale i v zahraničí. Díky jedinečným půdním podmínkám a pečlivému přístupu vinařů vznikají vína světové úrovně. Mikulovsko je v posledních letech nejdynamičtěji rostoucí vinařský region u nás. Řada zavedených i nových vinařství s vysokou kvalitou vína se podílí i na výrazném vzestupu turismu v mikulovském regionu.

Vinařství Volařík

Vinařství Volařík se specializuje na bílá vína z mikulovské oblasti. Díky výborným podmínkám pro pěstování Ryzlinku vlašského a Ryzlinku rýnského dosahují jejich vína výjimečné kvality.

Doporučujeme:

Ryzlink rýnský, Terroir Purmice

noblesní víno s krásnou mineralitou a excelentní dominancí kompotované meruňky.

Vinařství Mlýnek

Vinařství Mlýnek se zaměřuje na odrůdy Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené. Většina vinic se nachází na Dunajovských kopcích, která dávají vínům krásnou mineralitu a ovocnost.

Doporučujeme:

Veltlínské zelené, Věstoňsko

Krásně udělaný Veltlín, který se může směle rovnat i věhlasným Veltlínům z rakouské oblasti Wachau.

 

Vinařství Kadrnka

Rodinné vinařství z Březí produkující vysoce kvalitní vína, zejména skvělé Ryzlinky vlašské. 

Doporučujeme:

Ryzlink vlašský, K4 Ořechová hora

Plný Ryzlink vlašský s koncentrovanou chutí, výraznou mineralitou, tóny zralého ovoce z vinic starších 30 let.