České a moravské odrůdy vín

V Čechácha a na Moravě se pěstuje řada původní i zahraničních odrůd révy vinné. Jejich dalším křížením vznikají neustále nové odrůdy a proto berte tento seznam pouze jako základní přehled těch nejtypičtějších, které můžete na tuzemských vinohradech najít.


André

Tuto odrůdu vyšlechtil pan Ing. Horák ve šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích křížením Frankovky a Svatovavřineckého a tato odrůda byla nazvána na počest zakladatele spolku na podporu šlechtění ovoce a vinné révy Ch. K. Andrého (1763-1831). Jedná se o pozdně zrající odrůdu s vysokými sklizněmi. Střední velký list má sytě zelenou barvu. Hrozen je středně velký, hustý, křídlatý a na velmi krátké stopce. Jeho tmavá barva se podobá vínům z jižních zemí. Bobule této odrůdy velmi dobře odolávají plísni šedé. Má velmi dobrou mrazuvzdornost. Víno voní po ostružinách, lesních plodech, povidlech či kávě. Chuť vína je vláčná, plná a po vyzrání na sudech a na láhvích se u ní vyvine chuť zralé třísloviny. Výborně se hodí ke grilovaným masům, zvěřině nebo plesnivým sýrům.

 

Cabernet Sauvignon

Tradiční, oblíbená, pozdní moštová odrůda pocházející s Bordeaux a jež se používá k výrobě červených vín. Tato odrůda vznikla zřejmě křížením odrůd Cabernet Franc a Sauvignon Blanc. Na světě patří Cabernet Sauvignon k nejoblíbenějším odrůdám a byla také velmi oblíbena na královském dvoře. Zrání této odrůdy je pozdní a pěstování je ideální v teplejších lokalitách. Velmi dobře se hodí ke zrání v sudech barrique a k archivaci. Víno má granátovou barvu a má často aroma černého rybízu, zelené papriky, cedrového dřeva z grafitu z čerstvě ořezané tužky. Chuť je plná s výraznou tříslovinou. Hodí se k pokrmům jako hovězí svíčková, zvěřina, případně k plesnivým sýrům.

 

Frankovka

Jedná se o tradiční starobylou odrůdu pěstovanou na Moravě. Tato odrůda byla až do 19. Století nejvíce pěstovanou odrůdou v Evropě. Barva Frankovky je tmavě i světle rubínová s fialovými záblesky. Mladé víno obsahuje travnaté aroma, které se v průběhu zrání vína mění na ostružinové a višňové vůně přecházející do hořké čokolády. V chuti i vůni vína nalezneme ostružiny, švestky, jádra peckovin a skořici. Chuť vína je tvrdší s čerstvou kyselinou, vyššími tříslovinami a je kořenitá a ovocná. Výborně se snoubí se steaky, zvěřinou, tmavými masy, kachně, huse, guláši, zrajícím bílým sýrům, polentě, uzeninám apod... Nicméně se hodí jako běžné denní víno ke svačině a celé řadě jídel běžného dne.

 

Chardonnay

Tato světoznámá odrůda pochází z Burgundska a předpokládá se, že vznikla samovolným křížením odrůd Pinot noir a Heunisch.Na Moravě se tato odrůda pěstuje spíše ve smíšené výsadbě společně s dalším burgundskými odrůdami např. Rulandské bílé. V současné době patří mezi velmi populární odrůdy a společně se Sauvignonem a Ryzlinkem rýnským, se právem řadí mezi nejkvalitnější vína na světě. Chardonnay dosahuje vysoké cukernatosti a jeho výraz se mění podle klimatických a půdních podmínek, které jsou ideální vápenité, a můžeme je najít převážně v Mikulovské podoblasti. Víno je tělnaté a při vysoké vyzrálosti si uchovává vyšší kyselinu. Víno z teplých klimatických zón mývá zpravidla charakter s vůní smetany, banánů, manga, žlutého melounu, ananasu a v některých případech i po medu nebo karamelu. V usměrněné sklizní voní Chardonnay po zeleném jablku. V době stárnutí po akátu, hruškách, grapefruitech a také po lískových oříškách. Tato odrůda je vhodná pro zrání v sudech barrique.  Hodí se k pokrmům z bílého masa, ke smetanovým sýrům, omáčkám, k plodům moře, steakům, uzené rybě a k paštikám.

 

Irsai Oliver

Jedná se o révu pocházející z Maďarska. O původu vzniku jména této odrůdy existuje mnoho hypotéz. Jedna hovoří o tom, že byla pojmenována po řidiči šlechtitele, další po vinaři, který začal odrůdu pěstovat a poslední o chlapci z Keczkemétu odkud odrůda pochází. Jedná se o stolní odrůdu a v současné době se nejvíce pěstuje v Maďarsku, dále také v Rakousku a Slovinsku. Jako stolní odrůda má bohužel několik nedostatků jako je vzhled a transportabilita. U nás se nejvíce pěstuje ve velkopavlovické podoblasti. Tato odrůda má nevyrovnanou velikost hroznů a její menší bobule se využívají k výrobě aromatických lehkých vín, případně se přidávají do tvrdších vín s vysokým obsahem kyselin. Nejčastěji se využívá k výrobě jakostních vín, ale můžeme se setkat s použitím odrůd pro přívlastková vína. Běžně se z nich vyrábí Burčák, tudíž se hrozny sklízí již koncem srpna. U výroby vína je ideální používat silně reduktivní technologii, kterou se zachová dostatečný obsah kyselin a zvýrazní se muškátové aroma. Irsai Oliver se často mísí s víny, která jsou více acidické, např. Ryzlink vlašský. Není vhodné k archivaci, jelikož má sklony k oxidaci a rychle stárne. Víno je vysoce aromatické, voní po květu černého bezu a muškátu. Chuť je méně plná, krátká a tělo vína je lehké s nízkým obsahem kyselin. Jedná se o doplňkovou odrůdu, která se hodí k dezertnímu přípitku, případně k těžkým a hutným sýrům.

 

Müller Thurgau

Tuto odrůdu vyšlechtil profesor Müller v Německu. Ve Švýcarsku se tato odrůda jmenuje Silvaner Riesling, jelikož pravděpodobně vznikla křížením těchto dvou odrůd profesorem Müllerem. Tato odrůda je rozšířena po všech severněji umístěným oblastem Evropy, a také zámoří. V našich polohách se jedná o nejpěstovanější odrůdu, jelikož je velmi málo náročná na stanoviště a dozrává až v poslední dekádě září. Plodnost keřů je vysoká a pravidelná. Keře mají nízkou mrazuvzdornost a špatně odolávají houbovým chorobám. Hojně se využívá pro výrobu Burčáku a lehkých ovocných vín. Víno je světlé barvy se zelenožlutým odstínem. Víno má nízký obsah kyselin a v jeho vůni můžeme poznat muškát, společně s dalšími ovocnými odstíny jako broskev, grep nebo tóny bezu černého nebo zázvoru. Používá se většinou k výrobě jakostního nebo kabinetního vína.  Müller Thurgau pijeme nejlépe jako mladé a svěží víno. Nedoporučuje se archivování. Obsahuje nižší procento alkoholu a je vhodný jako aperitiv. Je šťavnaté a hodí se k lehkým předkrmům, k drůbeži a k měkkým nezrajícím sýrům.  Müller Thurgau je hlavní bílou odrůdou při výrobě Svatomartinského vína.

 

Muškát moravský

Tuto odrůdu vyšlechtil pan Křivánek v Polešovicích zkřížením odrůd Muškát Ottonel a Prachttraube. Jedná se o odrůdu určenou k výrobě bílých vín. Zrání odrůdy je rané a odrůda není náročná na polohu. Ideální je pro méně teplé vinařské oblasti a nemá ráda suchý podzim. Z této odrůdy vznikají lehká aromatická vína s přírodním zbytkovým cukrem. Víno má nižší aciditu a z tohoto důvodu je nutné sklízet hrozny včas. Vína jsou vhodná do cuvvé i k výrobě sektů. Vůně je květinová, muškátová s tóny černého rybízu. Chuť je lehčí s nižším obsahem kyselin. Víno má světle žlutou barvu a nehodí se k archivaci. Ideálně se hodí jako aperitiv nebo k pokrmům z chřestu, k husím játrům, plodům moře, paštikám, sladkým dezertům a ovocným salátům.

 

Muškát Ottonel

Jedná se o bílou moštovou odrůdu pocházející zřejmě z Francie, kde se dodnes pěstuje. U nás je díky nestabilním sklizním rozšířena velmi málo. Hrozny jsou malé až střední, délka stopky je krátká. Bobule jsou malé až střední, žlutozelené a kulaté. V našich polohách byla tato odrůda nahrazena Muškátem moravským. K pěstování jsou vhodná místa s teplými polohami, kde se nevyskytují ranní rosy. Víno je aromatické s typickými muškátovými tóny. Hodí se k pokrmům z husích jater nebo ke sladkým dezertům. Můžeme je servírovat jako lehký suchý aperitiv. Jsou oblíbené u žen a dívek díky své harmoničnosti.

 

Modrý Portugal

Tato odrůda se vyznačuje velkým hroznem a velkou bobulí. Bobule jsou kulaté a mají tenkou slupku modré barvy. Původ této odrůdy pochází zřejmě z okolí Vídně kolem roku 1780. Keře Modrého Portugalu jsou bujného růstu a jsou velmi životaschopné. Listy jsou středně velké, zelené a hladké. Tato odrůda je odolná vůči houbovým chorobám a je nenáročná na polohu a půdu kde se vysazuje. Má ráda sucho a po mírné zimě se dají očekávat velké sklizně. Dužina Modrého Portugalu má málo kyselin, cukrů a je řídká. Hrozny se dají použít k přímé stolní konzumaci. Víno je lehké, má méně intenzivní rubínovou barvu s vůní květin a ovoce jako jsou hrušky, borůvky nebo třešně. V našich polohách byl Modrý Portugal nejrozšířenější modrou odrůdou, jelikož byl mezi lidmi oblíben pro svou pitelnost, svěží aroma a stalo se tak běžným denním vínem. Z Modrého Portugalu se dá tzv. karbonickou macerací vytvořit velmi lahodný typ červeného vína, kterého najdeme pod názvem „Svatomartinské víno“. Aby se docílilo rychlejšího zrání a zjemnila se tvrdost kyselin a tříslovin, křížil se Modrý Portugal s Frankovkou. Tato kombinace byla nazývána „Slovácký granát“. Modrý Portugal se hodí k pokrmům z drůbeže, k těstovinám, masovým pokrmům a k zrajícím sýrům. Není zpravidla vhodné pro archivaci a doporučuje se ho pít mladé.

 

Neronet

Tato odrůda byla vyšlechtěna v roce 1965 jako doplňková odrůda na Vysoké škole zemědělské v Lednici. Vznikla křížením odrůdy Svatovavřinecké, Modrého Portugalu a odrůdy Alibernet. Tato odrůda není náročná na půdu a spokojí se tak s druhořadými polohami a půdami. Má ráda teplo a dostatek slunečního záření. Nemá ráda suché oblasti. Její zvláštností je obsah barviv v dužině bobulí, a proto je především určena ke zlepšování barevné intenzity červených vín. Patří mezi tzv. barvířky. Víno je díky nižším kyselinám harmonické, má neutrální chuť, vůně je jemná s kabernetovými tóny a je barevně mohutné. Barva je temná až neprůhledná s modrými záblesky.

 

Neuburské

Tato odrůda vznikla zcela náhodně v Rakousku v šedesátých letech 19. Století samovolným křížením Veltlínského červeného a Sylvánského zeleného. Tato odrůda je typická svým bujným růstem s málo dělenými listy.  Hrozny jsou kompaktní, střední až malé se žlutozelenými bobulemi. Hrozny zrají až začátkem října a mívají zpravidla výbornou cukernatost. Neuburské bylo v dřívějších dobách hodně rozšířeno na Moravě, ale postupně ho vytlačilo Sylvánské zelené.  Dříve se Neuburské pilo jako každodenní pití, převážně v létě při práci na slunci. V dnešní době se z něho vyrábí spíše jakostní vína a kabinetní vína. Víno má žlutou barvu, je lehké a ovocné. Přívlastková vína jsou spíše hustá, viskózní, vzrůstá jejich samotový dojem v ústech a voní po ořechu, malinách, grepu a kandovaném ovoci.  Ležením vína v láhvi se dá dosáhnout vyšší kvality a zvýšení aromatických látek. Hodí se k pokrmům ze zeleniny, k pokrmům s hustými omáčkami, k pečené drůbeži, k drůbežím paštikám, vařenému hovězímu i vepřovému masu, ke klobásám, guláši a může být doplňkem k bílým sýrům či k dezertům.

 

Pálava

Odrůda Pálava vznikla křížením odrůd Tramín červený a Müller Thurgau. Vyšlechtil jí pan Veverka v Perné u Mikulova. Cílem tohoto křížení bylo získání odrůdy s vyšší sklizní a přitom zachovat kvalitu Tramínu. Réva Pálavy je průměrně odolná proti mrazům.  Tato odrůda je vhodná k výrobě jakostních a výběrových vín až po kategorie výběr z hroznů a bobulí. Vína jsou plná, dlouhotrvající, s aromatickou vůní medu, vanilky, muškátu a mandarinky. Podávat můžeme ke kořeněným jídlům, k asijské kuchyni, k paštikám, ke sladším úpravám masa, ke kachním játrům, plísňovým sýrům, cukrovému melounu a parmské šunce.

 

Ryzlink vlašský

Tato odrůda má neznámý původ. Vznikla v severní Itálii, nicméně některé zdroje uvádí, že ve Francii. Tradičně se pěstuje v Rakousku, Itálii, Maďarsku nebo například v Brazílii.  V Čechách je tato odrůda zapsána od roku 1941. U nás patří mezi nejpěstovanější odrůdy bílých vín na Moravě. Nejvíce se pěstuje v Mikulovské podoblasti v okolí Pálavy díky vápenitým půdám vysoké kvality. Vzhledem k její vysoké kvalitě vyžaduje tzv. pozdní zrání. Tato odrůda se často používá k výrobě jakostních a kabinetních vín. Vína jsou jednoduchá, lehká s pikantní kyselinou a dají se použít ke každodenní konzumaci. U přívlastkových vín působí zralým dojmem a tvoří harmonii se zbytkovým cukrem. Ryzlink vlašský má zelenožlutou barvu a zahrnuje velkou škálu vůní. Cítit můžeme vůni citrusového ovoce, lučních květin, hořkomandlovou vůni, jablečnou, medovou. Ve vůni můžeme také najít grapefruit, červený rybíz, angrešt, hrozinky, citron. Odrůda se velmi dobře hodí i pro výrobu ledového a slámového vína. Víno můžeme konzumovat k tučným pokrmům, k tvrdým sýrům zeleninovým jídlům, zeleninovým polévkám, k lehké úpravě ryb, paštikám, šunce nebo i vepřové pečeni. Ryzlink vlašský je osvěžující jako vinný střik.

 

Rulandské bílé

Tato odrůda má původ ve Francii v Burgundsku. V této oblasti se však již nepěstuje. U nás se pěstuje od dob Karla IV. Ve skutečnosti se jedná o odrůdu Pinot blanc. Jedná se o klasické bílé víno. Víno nesmí mít vysoké výnosy a hrozny musí být alespoň kvality pozdního sběru. Hrozny této odrůdy dosahují vysoké cukernatosti a jsou velmi vhodné k výrobě přívlastkových vín. Hodí se také pro výrobu výběru z hroznů, výběru z bobulí i botritickým výběrům. Je to výborná surovina pro výrobu šumivých vín. Zrání je pozdní, tudíž tato odrůda potřebuje výborné polohy a ideálně vápenitou půdu.  Vína jsou elegantní, harmonická, plná a bohatá na extraktivní látky nicméně nepůsobí těžkopádně.  Voní po máslu, lískových ořeších a mohou zrát v sudech barrique. Mají zralou kyselinu a z jeho svěžího aroma, můžeme také cítit vůni červeného ovoce nebo i lískových oříšků. Hodí se k hutným pokrmům a lze jej podávat při slavnostních příležitostech k bohatému výběru masitých jídel. Dobře se hodí také k uzeným rybám, k plesnivým sýrům, k polévkám, paštikám a k uzenému masu.

 

Rulandské šedé

Toto víno vzniklo jako pupenová mutace Rulandského modrého. Pochází pravděpodobně z oblasti Burgundska, a dnes je rozšířena po celém světě včetně České republiky, kde byla zapsána v roce 1941 jako Burgundské šedé. Tento název platil do roku 1993, kdy byla tato odrůda přejmenována na Rulandské bílé. Rulandské šedé vyžaduje dobré polohy, nicméně není tak náročné jako Ryzlink rýnský nebo Rulandské bílé. Víno dosahuje vysokých cukernatostí, je plné hebké. K dosažení typických charakteristik Rulandského šedého, je nutná vyzrálost alespoň na stupeň pozdního sběru a výše. Doba zrání je až koncem září. Hrozny jsou našedivělé, načervenalé nebo namodralé. U výběru z hroznů patří tato vína mezi vína nejvyšší jakosti. Víno má vyšší zlatou barvu a hustou viskozitu. Jeho vůně je neutrální s ovocnými tóny. Chuť je plná, s nižším obsahem kyselin, je hebká a víno je harmonické, vláčné s dlouhou chutí. Ve víně najdeme vůně po pomeranči, grapefruitu, meruňce, oříškách a medu, kouřové a máselné tóny, jablka, hrušky, mango, ale i kakao, vanilko nebo včelí vosk. Odrůdová vína se hodí k archivaci, jelikož mohou vyzrávat i několik let. Ideálně se hodí ke kachně, ke kořeněným jídlům nebo rybím specialitám. Dále k němu můžeme konzumovat hustší polévky, syrá s modrou plísní. Sladší výběry jsou vhodné také k dezertům.

 

Rulandské modré

Tuto starobylou odrůdu k nám přivezl Karel IV. Z Burgundska. Vyrábí se z ní červená a růžová vína, nicméně je vhodná k výrobě klasických francouzských šumivých vín z oblasti Champagne. Velmi dobře se této odrůdě daří na vápenitých spraších a na půdách, které obsahují veliké procento hořčíku. Z modrých hroznů mají hrozny Rulandského modrého vysokou cukernatost. Odrůda má velké sklony k mutacím. Jako mutace Rulandského modrého vznikly odrůdy: Pinot Blanc, Pinot Gris, Pinot Meunier, Pinot Teinturier . Roku 2007 byl francouzskými vědci rozluštěn genom Rulandského modrého a byl plně sekvencován. Hrozny jsou malé a mají kompaktní rozměry.  Barva vína je bledě rubínová až cihlově červená. U starších vín může mít ve sklence oranžový až nazlátlý okraj. Tóny jsou ovocné, hořkomandlové a kořenité. Víno má plnou chuť a obsahuje málo kyselin, velmi jemné třísloviny a je hebké při polykání. U archivních vín vynikne aroma sušených švestek a hořké čokolády s mandlemi. Víno voní po ostružinách, malinách, jahodách, švestkách, banánech, brusinkách, jasmínu, máty, čokolády, kakau, hřebíčku. Rulandské modré servírujeme v břichatých pohárech a platí pravidlo, že čím starší, tím větší by měl pohár být. Podávat můžeme k pečeným masům, paštikám, zvěřině, k pokrmům z hub, k mnoha druhům sýrům. Archivní vína můžeme podávat bez pokrmu a doporučujeme dekantování.

 

Ryzlink rýnský

Pěstování této odrůdy je doloženo z roku 1435 v Německu. Patří mezi nejstarší odrůdy révy vinné. Vznikla jako kříženec lesní révy a révy, kterou přivezli Římané. Podle poslední genetické studie se pravděpodobně jedná o odrůdy Heunisch a semenáč Tramínu. Původně nebyla tato odrůda oblíbená. Používala se do směsí vín a z tohoto důvodu nemohly vyniknout její výjimečné vlastnosti, jelikož se sklízela brzy společně s ostatními hrozny a přitom se jedná a pozdní odrůdu, kterou je ideální sklízet od poloviny října do listopadu. Jedná se o odrůdu s malým hroznem a jejím typickým znakem jsou malé zlaté bobulky s tečkou na vrcholu. Slupka je pevná, dužina je jemně aromatická. Víno vyžaduje výborné jižní viniční polohy. Vysoké jakosti lze dosáhnout na zvětralých prvohorních půdách nebo na břidličnatých půdách. Na těžkých půdách bývají vína širší, postrádají ovocnost, svěžest a jsou méně charakteristická. Z této odrůdy se vyrábí speciální vína, ledová vína nebo výběr z cibéb. Víno je plné velmi kořenité, můžete cítit broskev, nezralé jablko, citrónovou kůru, lipový květ, meruňku, ananas. Barva je zelenožlutá a s přibývající zralostí se objevují zlatavé odstíny. Tato odrůda má velmi široký rozsah vůní podle půdního typu a ročníku. Při zrání vína se objevuje med, marcipán, mandle a hrozinky. Vyzrálá vína z horkých lokalit mohou mít tóny petroleje nebo kerosinu. Pozdní sběry se hodí k pokrmům z pstruha a ostatních ryb v různých úpravách. Kabinetní se hodí ke studeným předkrmům a jakostní k lehčím úpravám drůbeže a telecímu masu. Ryzlink rýnský je nejideálnější bílá odrůda pro zrání v láhvi. Některá vysoce kvalitní vína mohou zrát i několik desítek let.

 

Sylvánské zelené

Jedná se o starobylou odrůdu a její původ není zcela objasněn. Pravděpodobně pochází z oblasti toku Dunaje. Podle testů DNA vznikla křížením odrůd Rakouské bílé a Tramín červený. V Čechách je tato odrůda zapsána od roku 1941 a patřila mezi nejrozšířenější odrůdy na Moravě. Postupně byla vytlačena odrůdou Neuburské, kterou zase časem vytlačila odrůda Müller Thurgau. Nemá ráda půdy s vyšším obsahem vápníku a vyžaduje teplejší polohy. Dozrává koncem září a poskytuje lehká a pikantní vína s příjemnou kyselinou. Z této odrůdy lze vyrábět jakostní a přívlastková vína všech typů. Ideální je výroba typů kabinet a pozdní sběr. Dříve se Sylvánského hojně užívalo při křížení s tvrdšími víny např. Ryzlink vlašský. Jedná se o běžné, suché, stolní víno k obyčejným pokrmům. Barva tohoto vína je zelenožlutá. Chuť je plná, mírně kořenitá, v mládí má vyšší kyselinku.  Hodí se k střednědobé archivaci. Ideálně se hodí ke společenským událostem, jelikož jejich pití neunavuje a nenarušují chuť jemných jídel. Hodí se k pokrmům z králíka, drůbeže, z vepřového masa, předkrmům a ke smetanové omáčce.

 

Svatovavřinecké

Tato odrůda pochází původem z Burgundska, nicméně se v této oblasti již nepěstuje. V dnešní době je nejvíce zastoupena v České republice. Genetické testy ukázaly, že je tato odrůda nejvíce společná s burgundskými odrůdami. Název vznikl podle doby, kdy začínají modrat bobule, což je okolo Svatého Vavřince. Není náročná na polohy a snáší i méně živné půdy. Zraje koncem září až začátkem října a víno má velmi tmavě červenou barvu a výraznou višňovou, někdy až černorybízovou vůni. Chuť je sametově plná s příjemnou strukturovanou tříslovinou. Hodí se k pokrmům z tmavých mas a k sýrům s intenzivní chutí, hovězímu, ke zvěřině nebo huse a kachně.

 

Sauvignon

Sauvignon má dlouhou historii. Pochází z Francie, předpokládá se, že z oblasti Bordeaux nebo oblasti na Loiře. Pěstuje se po celém světě. Traduje se, že vznikla křížením odrůdy Chenin Blanc a Tramín. Na Moravě patří mezi tradiční odrůdy a její viniční plochy se neustále rozšiřují. Je to poměrně náročná odrůda a v apelacích AOC se z ní vyrábějí proslulá odrůdová vína. Tradiční oblastí této odrůdy je Francie. Její hrozny dozrávají v říjnu, jsou malé, válcovité, hustě osazené menšími zelenožlutými bobulemi a jsou mnohdy skryty v olistění keře, díky čemuž jsou hrozny méně vyzrále a víno má travnaté a kopřivové tóny. Sauvignon vyžaduje dobré svahové polohy ideálně se štěrkovými půdami. Ideální jsou vyšší polohy svahů, chráněných proti mrazu. Ke vzniku aromatických látek je vhodná půdní a vzdušná vlhkost. Při vyšším slunečním svitu a lepší vyzrálosti hroznů se objevují ve víně ovocné tóny: černorybízové, angreštové, u měkčích kulatějších vín broskve, nektarinky a meloun. Typický Sauvignon má zelenožlutou barvu, intenzivní kořenité aroma, výraznější kyselinku s vyšším obsahem alkoholu, má široký rozsah tónů od travnatých, kopřivových až po ovocné plody. V chuti a vůni najdeme ananas, pomeranče, černý rybíz, mango, akát, tropické ovoce, kosatec, fenykl. Vína jsou ideální k dlouhodobé archivaci. Suché víno se hodí k těmto pokrmům: těstoviny, bílé maso, zeleninové pokrmy (chřest), kozím sýrům, ale dá se použit jako aperitiv či ke studeným předkrmům. Sladší vína se hodí k dezertům. Plnější a zralá vína se hodí ke kořenitým pokrmům, k vařené šunce, smetanovým omáčkám a rybám.

 

Tramín

Jedná se velmi starou odrůdu, určenou k výrobě bílých vín. Je to jedna z nejstarších pěstovaných odrůd a často se používá při šlechtění nových odrůd. Pochází z obce Tramin v Tyrolsku. Odrůda je středního růstu, hrozny jsou malé, růžovo-červené, kónické, s malými mírně oválnými bobulemi, které mají velmi tuhou slupku, pod kterou se nacházejí aromatické látky. Tato odrůda není příliš plodná, nicméně na oplátku dává vynikající kořenitá vína nejvyšších kvalit. Dozrává v říjnu a v některých případech se hrozny nechávají přezrát. Víno je náročné na výborné polohy tzv. Ryzlinkové, a požaduje hluboké živné půdy s dostatečným teplem. Vína Tramínu mají intenzivnější barvu než ostatní bílá vína.  Jejich barva je zeleno-žlutá až zlato-žlutá s jasnými zlatavými odlesky. Velká většina Tramínů bývá s menším či větším zbytkem cukru, podporující chuť a aroma. Mají zpravidla vyšší procento alkoholu a glycerolu. Vína jsou perzistentní a nejsou určena k běžnému u pití, ale spíše ke slavnostním okamžikům. Jejich chutě se musí nechat rozvinout a řádně vychutnat. Vína jsou osobitá, dobře rozpoznatelná. Ve vůni můžeme hledat koření, med, hrozinky, tropické ovoce, meruňky, zázvor, skořici, lékořici, karamel, liči, mango, grapefruit a někdy i muškátové květy. Víno můžeme podávat jako aperitiv, nebo můžeme podávat jako doplněk k předkrmům např. paštika z husích jater. Suchý Tramín se hodí k uzeným rybám a také k úhoři. Sladké Tramíny se hodí k sýrům s modrou plísní, k ovčím či kozím sýrům. Můžeme podávat také k exotickým pokrmům asijské kuchyně.

 

Veltlínské zelené

Tato odrůda má pravděpodobně původ v Rakousku kde je také nejrozšířenější odrůdou. Název je odvozen z alpského údolí Valtellina v Lombardii, v severní Itálii. Jedná se o typickou odrůdu Rakousku-Uherska. V Čechách se pěstuje jen na Moravě a patří zde mezi nejpěstovanější odrůdy. Růst je střední, olistění je středně husté. Hrozen je velký, křídlatý a hustý. Bobule jsou kulaté, střední a zeleno-žluté. Odrůda je středně odolná a je citlivější na jarní mrazíky. Vyžaduje výborné polohy. Ideální jsou slunečné, vzdušné a mírné svahy s výbornou a kvalitní půdou, které by měly být výživné. Zraje koncem září a začátkem října. Nejkvalitnější vína této odrůdy pocházejí ze Znojemské podoblasti. Vína jsou vhodná ke každodenní konzumaci. Víno má zeleno-žlutou barvu.  Pokud má hlinité podloží tak z něho můžeme cítit vůni lipového květu, pokud na prvohorní půdy tak cítíme hořkomandlovou vůni. Dále můžeme cítit muškátové tóny, zelený hrášek, u vyzrálých vín i exotické ovoce. Víno má vyšší obsah kyselin. Můžeme podávat k jednoduchým domácím pokrmům, k řízku, k hovězímu, k rybě, ke slaným předkrmům a k neutrálním omáčkám.

 

Veltlínské červené rané

Tato odrůda pochází pravděpodobně Dolního Rakouska. Jedná se zřejmě o křížence odrůdy Sylvánské zelené a Veltlínské červené.  V Čechách je tato odrůda zapsána od roku 1952. Odrůda má velké načervenalé hrozny, které jsou velké, křídlaté a husté. Bobule jsou střední, kulaté, červené, neutrální chuti a obsahují nízké procento kyselin. Odrůda zraje v září a má ráda vyšší polohy s úrodnými středně-těžkými štěrkovitými půdami. Na kvalitních půdách roste bujně a málo plodí. Nevhodné jsou nížinné, silně vápenité půdy jelikož poté snadno hnijí. Dobře snáší sucho. Vína jsou obvykle suchá, ovocitá až kořenitá s jemnou svěží kyselinkou a jsou lehká a pitelná. Víno má neutrální vůni a při vyšší cukernatosti se objevují mandlové až medové tóny.  Ve vůni a chuti najdeme zahradní ovoce, mandle, med, chlebnatost. Ideálně se hodí k drůbežím masům, grilovaným rybám, k omáčkám, hutným polévkám nebo i studeným mísám.

 

Zweigeltrebe

Tuto odrůdu vyšlechtil v roce 1922 z odrůd Svatovavřinecké a Frankovka, ředitel vinařské školy v Rakousku dr. F. Zweigelt. O její další rozšíření se zasloužil dr. Lenz Moser. V současné době je v Rakousku nejrozšířenější modrou odrůdou a vinné plochy s touto odrůdou se stále rozšiřují. Tato odrůda je velmi podobná Svatovavřinecké. Hrozny jsou středně velké, modročerné s kulatými bobulemi, které mají pevnou slupku a jsou odolné vůči plísním. Snese i druhořadé polohy, tudíž se hodí i do okrajových vinařských oblastí pro své rané zrání. Ideální jsou svahovité polohy s výživnými půdami, bohaté na draslík. Nemá ráda suchá stanoviště. Víno je granátové bravy s fialovým zábleskem. Aroma je ovocné- kořenité, připomínající bobulové ovoce a je mnohdy doplněné o kořenité tóny a zralou švestku. Chuťové vlastnosti jsou závislé na velikosti sklizně připadající na jeden keř. Víno nepostrádá dostatečné zastoupení tříslovin a hodí se tudíž ideálně k těstovinám, masitým jídlům, k bažantu, biftekům, plísňovým sýrům, zvěřinovému guláši.

Na vašem soukromí nám záleží
Tento internetový obchod ukládá soubory cookies, které pomáhají k jeho správnému fungování. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte.
Povolit všePodrobné nastavení