Proč pijeme v zimě červená vína?
O teple, těle i duši ve sklenici rubínové barvy
Zima je obdobím, kdy se víc balíme do dek, než do společenských plánů. Dny jsou kratší, večery delší a chuť na něco teplého, hutného a sytého je přirozená. A stejně jako si v zimě nedáme ledový salát, ale spíš vývar nebo pečené maso, tak i naše chuť na víno se mění.
A právě teď přichází chvíle pro červené víno. Ale proč vlastně? Je to jen zvyk, nebo za tím stojí něco hlubšího?
1. Červené víno „hřeje“ – nejen pocitově
Přestože se alkohol sám o sobě neohřívá (a naopak může tělo ochlazovat), červené víno působí na organismus jinak než bílé. Má vyšší obsah alkoholu a tříslovin, je plnější, těžší – a díky tomu v nás vytváří pocit „vnitřního tepla“.
Zatímco bílé víno si spojujeme s lehkostí, citrusovými tóny a osvěžením, červené je hutné, tmavé a hluboké – přesně takové, jaké naše tělo v zimě podvědomě vyhledává.
2. Ladí s tím, co jíme v zimě
V chladných měsících se naše kuchyně mění. Místo lehkých ryb a zeleninových salátů na scénu přicházejí dušená masa, omáčky, zvěřina, hovězí, sýry, pečené kořenové zeleniny nebo husté polévky. A právě k těmto pokrmům se červené víno hodí dokonale.
Suchý Merlot k pečené kachně. Frankovka k jelenímu ragú. Pinot Noir k houbovému rizotu. Červené víno je jako kabát pro chutě zimní kuchyně – všechno hezky obalí, propojí a zahřeje.
3. Vytváří atmosféru – a tu v zimě potřebujeme
Zima je temnější, tichá, pomalejší. Není to doba večírků, ale klidných večerů, kdy si zapálíme svíčku, vezmeme si deku a pustíme si film nebo si konečně přečteme knížku, která čekala od léta.
A právě červené víno umí být tím dokonalým doprovodem ke zpomalení. Je těžší než bílé, a i samotné popíjení červeného vína je pomalejší. Sklenka červeného vyzývá k zastavení – a to je přesně to, co v zimě potřebujeme.
4. Lépe chutná při pokojové teplotě
Bílé víno potřebuje být dobře vychlazené, zatímco většina červených se pije při pokojové teplotě (kolem 16–18 °C). A co si budeme povídat – v zimě se málokomu chce lovit láhev z lednice nebo čekat, až mu víno zteplá.
Červené víno je v tomto ohledu pohodlnější. Stačí otevřít, nechat pár minut vydýchat – a hned je připravené k pití. A ideálně ve velké sklenici, kde se může krásně rozvonět.
5. Máme na něj jednoduše chuť
Ať už jde o biologii nebo psychologii, faktem zůstává, že v zimě měníme chutě. Méně cukru, více koření, více umami. A červené víno těmto chutím odpovídá – se svými tóny třešní, švestek, čokolády, kávy, lesního ovoce nebo vanilky je přesně tím, po čem v chladných dnech toužíme.
Navíc, některá červená vína mají opravdu zimní duši – zkuste třeba Syrah, Cabernet Sauvignon nebo Svatovavřinecké. Mají v sobě hřejivost, hloubku a charakter, který v létě možná působí těžce – ale v zimě je to jako pohlazení.
A co takový svařák?
Svařené víno je kapitola sama pro sebe. K zimě patří stejně jako sníh nebo svetry. A i když ho možná vínoznalci někdy opomíjejí, pravdou je, že dobře udělaný svařák je král zimních večerů.
Základ? Kvalitní suché červené víno, k tomu skořice, hřebíček, pomerančová kůra, trocha medu… a hlavně nenechat ho vařit. Jen pomalu prohřát – stejně jako sebe.
Na závěr: V zimě pijeme červené víno, protože to prostě dává smysl
Ne proto, že bychom museli. Ale protože nám chutná, ladí k tomu, co jíme, co prožíváme, a k tomu, co potřebujeme – teplo, klid a chvíli pro sebe nebo pro druhé.
Tak až příště začne venku sněžit a ty budeš přemýšlet, co si večer nalít do sklenky, sáhni po červeném. Možná zjistíš, že ten doušek má v sobě víc než chuť – má v sobě klid zimního večera.