Jak se vyrábí růžové víno?

Růžové víno, známé také jako rosé, si získává stále větší oblibu pro svou svěžest, lehkost a krásnou barvu. Často bývá spojováno s létem a posezením na terase, ale růžové si můžete dopřát celoročně. V tomto článku se podíváme, jak rosé vzniká, jaké má vlastnosti a jak si ho nejlépe vychutnat.

 

Existuje několik metod, kterými vinaři dosahují charakteristické růžové barvy:

  • Krátká macerace (namáčení slupek): Nejčastější metoda. Modré hrozny (stejné odrůdy jako pro červené víno) se po rozmačkání nechají kvasit se slupkami jen krátkou dobu – řádově hodiny místo dnů. Poté se slupky oddělí. Víno získá narůžovělou barvu, ale jen mírné třísloviny.
  • Saignée (odkrvování): Při výrobě červeného vína se část růžově zabarveného moštu odčerpá v rané fázi kvašení a dokvasí zvlášť jako rosé. Tím se zároveň zkoncentruje červené víno. Rosé vyrobené saignée metodou bývá intenzivnější.
  • Směšování (blend): Míchání bílého a červeného vína dohromady – tato metoda je méně častá a v kvalitním vinařství (kromě oblasti Champagne, kde se míchá trochu červeného do šampaňského rosé) se téměř nepoužívá (a v EU je dokonce zakázaná u tichých vín, výjimkou je výroba šumivých vín). Výchozí surovinou jsou vždy modré odrůdy. Pro růžová vína se často používají hrozny jako Zweigeltrebe, Frankovka, Cabernet Sauvignon, Pinot Noir či Grenache, záleží na regionu.

Jak chutná rosé?

Rosé obecně kombinuje svěžest bílého vína s nádechem ovocnosti vín červených. Samozřejmě existuje široká škála stylů:

  • Velmi světlá Provence rosé: Například slavná růžová vína z Provence (jih Francie) mají velmi světle lososovou barvu. Jsou suchá, lehká, s tóny jahod, melounu, citrusů a bylinek. Ideální jako aperitiv nebo k letním salátům.
  • Sytější ovocná rosé: Španělská rosado nebo některá moravská růžová mívají sytější růžovou barvu a výraznější chuť červeného ovoce (maliny, třešně). Stále jsou většinou suchá, ale plnější.
  • Polosladká růžová: Někteří vinaři nabízejí rosé s vyšším zbytkovým cukrem – mají pak bonbonově ovocnou chuť a jsou oblíbená u těch, kdo preferují sladší styl (např. některá růžová z odrůdy Cabernet Sauvignon v moravských verzích).

Co ale čekat obecně: růžové víno je lehké až středně plné, má nízké až střední třísloviny a vyšší kyselinku, která osvěžuje.

Servírování růžového vína

Aby vynikla svěžest rosé, podávejte ho dobře vychlazené. Ideální teplota je podobná jako u bílých vín, tedy kolem 8–10 °C.

  • Růžové víno se nejčastěji servíruje ve sklenici na bílé víno (menší kalich). Není nutná široká červená sklenice, protože rosé nepotřebuje tolik dýchat.
  • Otevřenou lahev růžového můžete uložit v lednici a spotřebovat ideálně do 2–3 dnů, aby neztratilo svěžest.

S čím párovat rosé?

Rosé je vynikající univerzální společník k jídlu. Díky kombinaci vlastností bílého a červeného vína se hodí k pestré paletě pokrmů:

  • Lehké předkrmy a saláty: Suché rosé krásně doplní zeleninové saláty, letní předkrmy s rajčaty, mozzarellou apod.
  • Grilovaná drůbež a ryby: K jemnému grilovanému kuřeti nebo lososu se ovocné růžové víno skvěle hodí – nepřebije chuť, naopak ji podtrhne.
  • Pizza a těstoviny: Růžové si překvapivě rozumí i s italskou kuchyní. K pizze Margherita či těstovinám s rajčatovou omáčkou zkuste suché rosé – kyselinka očistí patro od rajčatové sladkosti a tuků sýra.
  • Ovocné dezerty: Sladší rosé můžete podávat k ovocným koláčům, jahodovému dezertu nebo sorbetu.

Tip: Obecně platí, že rosé skvěle doplní lehčí a středně výrazná jídla. Vyhněte se jen velmi těžkým pokrmům (zvěřina, steaky) – tam lépe poslouží robustní červené.

Zajímavost a tip na rosé

Růžová vína jsou nejlahodnější mladá – nekupujte rosé staré mnoho let, ideálně si vybírejte aktuální ročník. Výjimkou jsou šumivá rosé (např. rosé Champagne), která mohou zrát déle.

Rosé už dávno není považováno za „druhořadé“ víno. Kvalitní růžová vína dokážou nabídnout skvělý zážitek a svou univerzálností překvapit. Ať už si je dáte v parném létě nebo u krbu v zimě, růžové víno vnese do chvíle lehkost a pohodu. Na zdraví růžovému!