Blog

Když se řekne „Veltlín“, většina lidí si vybaví svěží Veltlínské zelené. Ale jeho „červený“ jmenovec – Roter Veltliner – je úplně jiný příběh. A navíc překvapí už na první pohled. Ano, hrozny mají červenou až růžovou slupku, ale výsledné víno je bílé. Tahle starobylá odrůda se dnes pěstuje téměř výhradně v Rakousku, a to hlavně v oblasti Wagram, kde má ideální podmínky na sprašových půdách.

Starý rodokmen a žádná příbuznost se „zeleným bratrem“

Možná největší zajímavostí je, že Roter Veltliner vůbec není příbuzný s Veltlínským zeleným. Navzdory podobnému názvu jde o zcela odlišnou odrůdu, jejíž původ sahá hluboko do středověku. Pravděpodobně vznikla v Dolním Rakousku a po staletí byla běžnou součástí místních vinic, než ji ve 20. století téměř vytlačily výnosnější odrůdy.

Co čekat ve skleničce

Víno z Roter Veltliner bývá plnější, s výraznější strukturou než většina běžných bílých vín. V aroma se objevují tóny zralých jablek, hrušek, meruněk, někdy i medu, a to vše doplněné o jemnou kořenitost a minerální linku. Díky vyššímu extraktu zvládne i delší archivaci – dobře udělaný ročník může zrát i deset let a stále si uchovat svěžest.

Víno pro gurmány

Roter Veltliner je ideální volbou pro ty, kdo hledají něco jiného než „klasiku“. Hodí se k jemným masům, pečené drůbeži, krémovým omáčkám, ale překvapivě dobře doplní i lehce pikantní jídla. Sommelieři ho milují právě pro jeho schopnost skvěle se párovat s netradičními kombinacemi.

Perličky, které možná nevíte

• V Rakousku ho pěstuje jen zlomek vinařů – jde o méně než 1 % vinic.

• Je velmi náročný na podmínky – špatně snáší mráz a vyžaduje slunné polohy.

• Patří mezi tzv. PIWI odrůdy, které jsou přirozeně odolnější vůči některým chorobám.

• Při delší maceraci může víno získat jemný růžový odstín, což je u bílých vín poměrně vzácné.

📌 Jak správně podávat Roter Veltliner

• Teplota podávání: 10–12 °C pro mladší vína, 12–14 °C pro vyzrálejší ročníky.

• Sklenice: větší kalich na bílé víno, aby se aroma mohlo plně rozvinout.

• Dekantace: u starších nebo prémiových lahví doporučeno, minimálně 30 minut.

• Uložení: archivujte v horizontální poloze při stálé teplotě kolem 10–12 °C, chráněno před světlem.

   

  „Zapomeňte na obyčejná bílá vína – Roter Veltliner je rakouská rarita s červenou slupkou a chutí, která vás dostane.“

  Doporučujeme:
• Wagram - Weingut Leth - Roter Veltliner klassik 2024 0,75l
• Wagram - Weingut Leth - Roter Veltliner Fumberg 2022 0,75l
• Wagram - Weingut Leth - Roter Veltliner Scheiben Erste lage 2022 0,75l

Tempranillo je hrdá duše španělského vinařství. Je to odrůda, která stojí za ikonickými víny z regionů Rioja a Ribera del Duero a je páteří mnoha slavných cuvée z Pyrenejského poloostrova. Její název pochází ze slova temprano („brzy“) – hrozny totiž dozrávají dříve než většina jiných červených odrůd.

Původ a charakter

Tempranillo má dlouhou historii, sahající pravděpodobně až do doby římského osídlení Iberie. Je to odrůda, která dokáže vytvořit vína všech stylů – od mladých, ovocných a svěžích až po komplexní, dlouhověká klenoty zrající roky v dubových sudech.

Co čekat ve skleničce

Mladé Tempranillo nabídne tóny červeného ovoce – jahod, třešní a švestek – doplněné o jemné koření. U vyzrálejších vín, zvláště těch s pobytem v dubu, se přidávají tóny vanilky, tabáku, kůže a sušeného ovoce. Třísloviny bývají jemné až střední, což dělá víno přístupným i pro ty, kdo nemají rádi příliš svíravá červená.

Víno pro každou příležitost

Tempranillo má neuvěřitelnou schopnost párování. Skvěle doplní tapas, pečená masa, paellu, jehněčí i výrazné sýry. V lehčí podobě se hodí i k těstovinám s rajčatovou omáčkou, v těžší formě pak k dlouze pečenému hovězímu.

Perličky, které možná nevíte

• Je hlavní odrůdou pro Rioja DOCa a Ribera del Duero DO, ale pěstuje se i v Portugalsku (kde je známá jako Tinta Roriz nebo Aragonez).

• Název „Tempranillo“ odkazuje na rané dozrávání – sklízí se často o několik týdnů dříve než jiné červené.

• Je ideální pro dlouhé zrání – špičková vína mohou být výborná i po 20 letech.

• Má překvapivě neutrální charakter, takže terroir a vinařský styl silně ovlivňují výslednou chuť.

📌 Jak správně podávat Tempranillo

• Teplota podávání: 16–18 °C pro vyzrálejší vína, 14–16 °C pro mladší a lehčí varianty.

• Sklenice: velký kalich pro červená vína, ideálně typu Bordeaux.

• Dekantace: mladá vína 30 minut, vyzrálá minimálně 1 hodinu.

• Uložení: v chladu (12–14 °C), na boku, mimo světlo a vibrace.

„Slunce Španělska ve sklenici – Tempranillo vás okouzlí ovocem, kořením a špetkou noblesy.“ 🍷🇪🇸✨

 

Doporučujeme:

DO Valdepeñas - Corcovo Roble 2021 0,75l

DOCa Rioja - Ramírez de la Piscina - Crianza 2019, 0,75l

DOCa Rioja - Ramírez de la Piscina - Reserva 2019, 0,75l

DO Ribera del Duero- Bodegas de los Rios Prieto - Prios Maximus Roble 2022 0,75l

 

Pálava je odrůda, na kterou můžeme být u nás právem hrdí. Vyšlechtil ji v roce 1953 moravský šlechtitel Josef Veverka křížením odrůd Tramín červený a Müller Thurgau. Jméno dostala podle malebného pohoří Pálava v jižní Moravě, kde také našla svůj domov a kde se jí nejlépe daří.

Původ a charakter

Pálava je výjimečná svým aromatickým profilem – ve vůni i chuti připomíná koření, růže, exotické ovoce a med. Díky vyššímu obsahu cukru se často vyrábí v polosuché až sladké variantě, ale najdete i suché Pálavy, které umí mile překvapit.

Co čekat ve skleničce

Ve vůni dominuje růže, vanilka, muškátové tóny a zralé ovoce. V chuti bývá plná, bohatá, harmonická, s jemnou kyselinkou, která vyvažuje přirozenou sladkost. Je to víno, které zaujme hned po prvním přivonění – a právě proto si rychle získává i ty, kdo běžně sladší vína nevyhledávají.

Víno pro výjimečné chvíle

Pálava se skvěle hodí k dezertům, ovocným salátům, jemným sýrům s bílou plísní a foie gras. Ale může být i medovým společníkem k večernímu posezení bez jídla – stačí jen sklenička a dobrá společnost.

Perličky, které možná nevíte

• Má výraznou odolnost proti houbovým chorobám, ale potřebuje teplé polohy.

• Díky vyšší cukernatosti se hodí pro výrobu výběrových a ledových vín.

• Na rozdíl od mnoha aromatických odrůd si Pálava uchovává svou intenzitu i po několika letech archivace.

📌 Jak správně podávat Pálavu

• Teplota podávání: 10–12 °C pro suché, 8–10 °C pro polosuché a sladké varianty.

• Sklenice: aromatický kalich typu „tulipán“, který koncentruje vůni.

• Dekantace: většinou není potřeba, ale u starších ročníků 10–15 minut pro uvolnění aroma neuškodí.

• Uložení: ve tmě, při stálé teplotě 10–12 °C, na boku.

„Sladká, voňavá a nezaměnitelně moravská – Pálava je víno, do kterého se zamilujete na první přivonění.“ 🌸🍯✨

 

Doporučujeme:

Pálava, Svidrunk, Výběr z hroznů, 2023, Filip Mlýnek, 0.75 l

Pálava, Pozdní sběr, 2022, Karel Průša - Vinařství Na Soutoku, 0.75 l

Pálava, K3 Ořechová hora, Pozdní sběr, 2023, Vinařství Kadrnka, 0.75 l

Chardonnay patří mezi nejznámější a nejoblíbenější bílé odrůdy na světě. Najdete ho od Francie přes Kalifornii až po Austrálii – a samozřejmě i v České republice. Přestože je jeho původ v Burgundsku, díky své přizpůsobivosti se mu daří téměř ve všech vinařských oblastech.

Původ a rozmanitost stylů

Historie Chardonnay sahá až do středověku, kdy se rozšířilo z francouzského Burgundska a Champagne. Jednou z jeho největších předností je všestrannost – z Chardonnay se vyrábí vína lehká a svěží, plná a máslová, i ta šumivá, jako je legendární Champagne či Crémant.

Co čekat ve skleničce

Chardonnay má schopnost dokonale odrážet terroir i styl vinaře. V chladnějších oblastech nabízí svěží kyselinu a tóny citrusů, zeleného jablka či bílých květů. V teplejších regionech naopak přináší chuť tropického ovoce – manga, ananasu nebo banánu. Pokud zraje v dubových sudech, získává jemné tóny vanilky, toastu a másla.

Víno pro každou příležitost

Díky své rozmanitosti se Chardonnay hodí jak k neformálnímu letnímu posezení, tak k slavnostní večeři. Skvěle doprovodí ryby, mořské plody, krémové omáčky, drůbež i jemné sýry. Není divu, že si získalo pověst „malého černého“ ve světě vína – elegantní a univerzální kousek, který nikdy nezklame.

Perličky, které možná nevíte

• Chardonnay je genetickým křížencem odrůd Pinot Noir a Gouais Blanc.

• Patří k nejpěstovanějším odrůdám na světě – zabírá přes 200 000 hektarů vinic.

• Vinaři mu přezdívají „chameleon“ – dokáže se přizpůsobit jakémukoliv klimatu a stylu vinifikace.

• Může zrát ve sklepech desítky let, zejména ve špičkových burgundských vínech.

📌 Jak správně podávat Chardonnay

• Teplota podávání:

  • Lehčí, svěží Chardonnay: 8–10 °C

  • Plnější, sudová Chardonnay: 10–12 °C

• Sklenice: větší kalich pro rozvinutí aroma a komplexnosti.

• Dekantace: u starších nebo sudově zrajících vín doporučena 15–30 minut.

• Uložení: v chladu (10–12 °C), na boku, mimo světlo a vibrace.

„Jemné, elegantní a nekonečně variabilní – Chardonnay je bílé víno, které umí být hvězdou večera i letním osvěžením.“ 🍇✨

 

Doporučujeme:

Sekt Bianchi, Extra Brut, Valentin Bianchi, 0.75 l

AOC Alsace - Domaine Schwach - Crémant d´Alsace Blanc de Blancs Extra Brut 0,75l

Vinařství Springer, Chasy Family reserve 2017 0,75l

Když stojíte před regálem plným lahví nebo procházíte nabídku e-shopu s vínem, možná si kladete otázku: Jak poznám, které víno je kvalitní? Cena nemusí vždy odpovídat kvalitě a hezká etiketa také ne. Přinášíme několik vodítek, která vám mohou pomoci rozeznat dobré víno ještě předtím, než ho ochutnáte – a také tipy, čeho si všímat při samotné degustaci.

1. Původ a výrobce

Kvalitní víno obvykle pochází z regionu s dobrou pověstí nebo od vinaře, který je znám svou pečlivou prací.

• Vyhlášené oblasti: Například vína z francouzského Bordeaux nebo Champagne, italské Toskánsko nebo Piemont, španělská Rioja nebo Ribera del Duero, německá Mosela, rakouské Wachau – tyto regiony si budují renomé generacemi a je pravděpodobnější, že odtud dostanete poctivé víno.
• Ověření vinaři: Pokud znáte jméno vinařství a víte, že má ocenění nebo dobrou reputaci, je to plus. Malá rodinná vinařství často dbají na kvalitu více než velkoprodukce.
• Apelace a označení: Sledujte označení původu či jakosti na etiketě. Například VOC, AOC, DOC, kvalitní víno s přívlastkem – to jsou známky, že víno splňuje určité kvalitativní standardy stanovené pro danou oblast.

2. Ročník a potenciál zrání

Dalším vodítkem je ročník vína. Některé roky byly pro víno výjimečně dobré (např. díky ideálnímu počasí). Pro konkrétní oblasti existují tabulky ročníků. Pokud narazíte na víno ze skvělého ročníku, může to být známka kvality.

• U mladých vín (1–2 roky od sklizně) ročník nehraje až takovou roli, důležitější je svěžest. Ale u vín, která zrají (rezervy, barikovaná vína), může špičkový ročník znamenat výjimečný zážitek.
• Kvalitní víno často poznáte i tak, že může zrát – tedy není nutné vypít ho hned. Vinař ho stavěl tak, aby se vyvíjelo. Například u červeného zralého Bordeaux z dobrého ročníku se předpokládá potenciál 10+ let archivace.

3. Cena jako orientační ukazatel

I když cena není vše, extrémně levné víno (např. v krabici za pár desetikorun) asi nebude vrcholem kvality. Kvalitní suroviny a pečlivá výroba něco stojí. Vína v cenové kategorii 150–300 Kč už často nabízejí velmi solidní kvalitu. Naopak cenovka nad 1000 Kč neznamená vždy 5× lepší víno – platí se i za značku, omezené množství či prestiž.

• Poměr cena/výkon: Hledejte vína, která jsou za danou cenu dobře hodnocená. Recenze ostatních zákazníků nebo hodnocení sommelierů vám napoví, jestli víno stojí za to.
• Tip: Na e-shopech jako Velkovinotéka můžete využít filtrování podle hodnocení nebo se inspirovat sekcí nejprodávanějších vín.

4. Etiketa a informace

Kvalitní víno se často pozná i podle toho, co všechno o sobě „prozradí“. Na etiketě či v popisu hledejte:

• Konkrétní odrůdu a oblast – vágní označení typu „červené víno – jihovýchodní Evropa“ napovídá spíš o nižší třídě. Naopak „Ryzlink rýnský, pozdní sběr, Mikulovská podoblast“ je detailní údaj.
• Kategorie kvality – v ČR např. jakostní víno s přívlastkem (kabinet, pozdní sběr atd.), v zahraničí různé apelační zkratky (DOCG, Grand Cru atd.). Tyto zkratky znamenají, že víno splnilo přísnější kritéria.
• Ocenění a medaile – bývají zmíněna na etiketě nebo formou nálepky na lahvi. Medaile z prestižní soutěže (Decanter, Vinalies, Salon vín ČR) je dobré znamení.

5. Ochutnání a senzorické posouzení

Nejspolehlivější způsob, jak poznat kvalitní víno, je samozřejmě ho ochutnat. Na co se soustředit:

• Aroma: Kvalitní víno mívá bohatou vůni s více vrstvami. Pokud cítíte komplexní směs ovocných, květinových či kořenitých tónů, je to dobré znamení. Zápach po korku (zatuchlá vůně) nebo octu (vinařská voda) značí vadu.
• Chuť: Vyváženost je klíčová. Sledujte, zda víno nemá přehnaně dominantní jednu složku – např. příliš kyselé, příliš hořké třísloviny nebo naopak mdle sladké bez kyseliny. Dobré víno je harmonické, chutě se navzájem doplňují a žádná neruší.
• Tělo a dochuť: Kvalitní vína mívají plnější tělo (pocit váhy v ústech) a hlavně dlouhou příjemnou dochuť. Po polknutí cítíte chuť na patře ještě desítky vteřin. Krátká nebo prázdná dochuť bývá znakem jednoduššího vína.

6. Zralost a archivace

Pokud máte možnost ochutnat starší ročník, poznáte kvalitu i podle toho, jak elegantně víno stárne. U špičkových vín se časem rozvíjejí další vrstvy chutí (tzv. terciární tóny jako sušené ovoce, ořechy, kůže), zatímco laciné víno po pár letech ztratí i to málo, co mělo.

• Nemusíte však archivovat každou láhev – spousta výborných vín je určena k vypití mladá. Kvalita se pozná i tak, že si víno vychutnáte teď a tady.

Shrnutí: Kvalitní víno poznáte kombinací informací a vlastních smyslů. Čtěte etikety, zajímejte se o původ, dejte i na doporučení odborníků či zkušenosti ostatních. A hlavně degustujte – časem si vaše chuťové pohárky samy řeknou, co je pro ně to pravé. Dobré víno dělá radost a stojí za to ho hledat!

V posledních letech se ve světě vína často setkáváme s pojmy jako bio víno, naturální víno nebo biodynamické víno. Vinaři se stále více vracejí k přírodním postupům a zákazníci tato vína vyhledávají pro jejich autentický projev a ohleduplnost k přírodě. Co přesně tyto termíny znamenají a čím se od sebe liší?

Bio víno (organické víno)

„Bio“ označuje způsob pěstování hroznů. Bio víno je vyrobeno z hroznů, které byly vypěstovány ekologicky – tedy bez použití syntetických pesticidů, herbicidů a umělých hnojiv. Vinař místo chemie využívá přírodní postupy ochrany (např. predátory škůdců, bylinné postřiky) a dbá na udržitelnost vinice.

• Bio vinařství mívají certifikaci (např. od národních ekologických organizací), kterou najdete na etiketě v podobě loga bio listu (v EU).
• Důležité je, že pojem bio se týká zejména vinice; ve sklepě (při samotné vinifikaci) jsou pravidla o něco volnější – omezuje se množství přidaného oxidu siřičitého, zakázané jsou některé agresivní zásahy, ale vinař má určitou volnost.

Biodynamické víno

Biodynamika je směr zemědělství vycházející z antroposofie Rudolfa Steinera. Jde vlastně o „bio vylepšené o duchovní rozměr“. Vinaři dodržují přísná ekologická pravidla jako v bio, ale navíc:

• Řídí se biodynamickým kalendářem – provádějí práce na vinici (řez, sběr) v určitých fázích měsíce a planet, které mají údajně ovlivňovat růst rostlin.
• Používají speciální biodynamické preparáty – bylinkové výluhy, rohovinu s kompostem apod., které se v homeopatickém množství aplikují na vinici pro zvýšení vitality půdy. Biodynamická vína bývají certifikována organizací Demeter. Cílem je harmonický ekosystém vinice – víno pak má vyjadřovat „energii místa“ a často se mu připisuje výjimečná živost a hloubka. Skeptici sice biodynamii zpochybňují jako esoterii, ale mnoho špičkových vinařství na světě na ni přísahá.

Naturální víno (přírodní víno)

Naturální vína nemají oficiální jednotnou definici či certifikaci (liší se podle spolků naturálních vinařů). Obecně však platí, že naturální = minimálně zasahované víno:

• Hrozny zpravidla pocházejí z ekologického zemědělství (bio nebo biodynamika), ale důraz je hlavně na práci ve sklepě.
• Kvašení probíhá spontánně pomocí divokých kvasinek z vinice (nepřidávají se průmyslové kvasinky).
• Neužívají se syntetické přísady; nečíří se ani nefiltruje, víno může být kalné.
• Přidávání oxidu siřičitého je omezeno na minimum nebo se síra nedává vůbec. Výsledná vína mívají velmi autentický projev – často jsou originální, někdy trochu divoká (rustikální aroma, chuť po cideru, zakalení). Naturální vína si oblíbili hlavně nadšenci, kteří hledají něco nového a neuniformního. Pro někoho mohou být ale příliš „alternativní“, zejména pokud obsahují nezvyklé vůně (např. lehkou těkavou kyselinu či tóny fermentace).

Proč (a zda) je vyhledávat?

Zastánci bio a naturálních vín tvrdí, že taková vína lépe odrážejí terroir (místo původu) a nepřidáváte do těla chemikálie. Mnoho lidí citlivých na siřičitany či histamin říká, že po naturálním víně jim bývá lépe. Je však dobré mít na paměti:

• Chuť: Naturální vína mohou chutnat jinak, než na co jste zvyklí. Pokud preferujete dokonale čiré, ovocné a technicky „vycizelované“ víno, naturální styl vás může překvapit.
• Trvanlivost: Vína bez síry bývají choulostivější na skladování a mohou se rychleji měnit. Je dobré je skladovat pečlivě a spíše vypít dříve.

Ještě pojem "vegan víno"

Stojí za zmínku i označení vegan víno. I klasická vína mohou obsahovat živočišné produkty – ne v samotném složení, ale při čiření se tradičně používá vaječný bílek, želatina či rybí moučka. Vegan víno je takové, kde vinař tyto prostředky nevyužívá (čiří mechanicky nebo rostlinnými prostředky). Taková vína ocení zejména lidé vyhýbající se živočišným produktům.

Na Velkovinotéce najdete řadu bio a naturálních vín (v nabídce jsou speciálně označena, např. kategorie Bio vína, Demeter či Vegan (vína čiřená bez použití živočišných produktů))

Závěrem

Bio, naturální i biodynamická vína spojuje snaha vrátit výrobě vína přirozenost a respekt k přírodě. Ať už jim fandíte či nikoli, faktem je, že tato vína rozšiřují obzory chutí. Pokud jste je ještě nezkusili, dejte jim šanci – možná objevíte nový rozměr vinného světa. V každém případě vždy platí, že dobré víno dělá především poctivá práce vinaře a kvalitní hrozny – a to najdete jak u konvenčních, tak u bio vinařů. Na zdraví!

Znáš ten pocit, když si pustíš song a říkáš si: "Tohle má hloubku... a zároveň vibe." Přesně takový je Ryzlink rýnský. Vínko, které tě nepraští do nosu cukrem ani nepodráždí svojí kyselostí. Místo toho ti nabídne něco jako... konverzaci na úrovni. Ale přitom tě baví.

Takže pokud jsi někdy řekl/a "bílé víno mě nebaví", dej Ryzlinku druhou šanci. Tenhle borec je něco úplně jiného.

Ryzlink rýnský = král bílých vín 👑

Jo, fakt. Mezinárodní hvězda, původem z Německa, ale v Česku – hlavně na Moravě – už dávno zdomácněl. A to ne jako cizinec, ale jako ten sympatický soused, co ti půjčí gril i víno zároveň.

Co ho dělá výjimečným?

• Aroma: Broskev, meruňka, limetka, květy… a v lepších ročnících i náznak petroleje (zní divně, chutná skvěle – důvěřuj nám).

• Chuť: Elegantní, svěží, plná. Má šťavnatou kyselinku, která probudí tvoje chuťové pohárky líp než espresso.

• Styl: Umí být suchý, polosuchý i sladký – ale nikdy nudný.

Kdy ho pít?

🕶 Na rande s někým, kdo má rád chytrý humor.
🎧 Při poslechu jazzu, indie nebo chill playlistu.
🌤 Na terase, v parku, na balkóně nebo klidně ve vaně.

Je to víno, co má styl. Nepotřebuje se předvádět, a přesto zapůsobí. Takový quiet luxury, ale v tekuté formě.

A teď to nejlepší: co si k němu dát?

1. Asijská kuchyně (pho, pad thai, sushi)

👉 Ryzlink miluje exotiku. Ocení umami, sladko-kyselé chutě i trochu chilli. Ideální, když jsi food adventurer.

2. Pečená kachna nebo husí prsa

👉 Tuk a kyselinka? Nejlepší kombo. Víno rozjasní každý sousto a tvůj talíř se stane gurmánským snem.

3. Rizoto s parmazánem a citronovou kůrou

👉 Jemné, ale zároveň výrazné. Ryzlink to vynese do nebeských výšin – jako když přidáš srdíčko do stories.

4. Sýry – ideálně s modrou plísní

👉 Gorgonzola, Roquefort nebo Niva? Ryzlink zvládne jejich sílu a vytvoří cheesy harmony. Milovníci sýrových prkének, víte co dělat.

5. Jablečný koláč nebo makronky

👉 Lehce sladký ryzlink + dezert = pohádka. Kdo říká, že víno není na sladké, nezná tenhle pairing.

Jak ho servírovat?

• Teplota: 9–11 °C, jako když si dáš sprchu "ani studenou, ani horkou".

• Sklenka: Klidně větší na bílé víno – ať se aroma rozjede jak tvůj oblíbený beat.

Tip: Suchý nebo polosuchý?

Záleží na náladě:

• Suchý Ryzlink = intelektuál s jemným úsměvem.

• Polosuchý Ryzlink = party kamarád, co má rád humor a spontánní tanec.

• Sladký Ryzlink (z pozdního sběru) = romantik, co tě pozve na piknik s výhledem na západ slunce.

Závěr: Ryzlink je víno pro ty, co se nebojí objevovat

Ať už jsi vínař začátečník nebo zkušený sběrač zážitků, Ryzlink tě vždycky něčím překvapí. Má v sobě hloubku, charisma a šťávu. A hlavně – není to víno, které zapomeneš.

🍇✨ Tak co, jdeš do toho? Nalij si sklenku a poznej Ryzlink. Možná právě začínáš nový vztah... vínový. 🍷💬

Naše tipy:

frešovka za lidovku - Lahofer, nealko verze z Německa, šťavnatej a zábavnej z Rakouska. A co krásně nazrálý s Mosely? 

Představ si víno, které má v sobě svěžest horské louky, jemnou kořenitost jako babiččina kuchyně a chuť, která tě chytne za jazyk. Dámy a pánové, milovníci brunchů, letních grilovaček a TikToku – seznamte se s Veltlínským zeleným.

Ne, není to nový eco-friendly drink z kavárny v Karlíně. Je to vinařský OG (original grape), který válí už po staletí, ale teď dostává nový hype. A právem!

Co je vlastně to Veltlínské zelené?

• Původ: Rakousko, ale v Česku (hlavně na Moravě) ho máme taky jako doma.

• Barva: Světlounce žlutá, někdy s nádechem do zelena – jako kdyby někdo zkřížil slunce a limetku.

• Vůně: Jablka, citrusy, někdy i bílý pepř – podle stylu.

• Chuť: Suché, svěží, minerální, s takovou lehkou pepřovou jiskrou. Prostě crisp af.

Proč ho zkusit?

Protože tě nezahltí jako těžké Chardonnay, ale zároveň není nudné jako voda z kohoutku. Je to takové to víno „na první pohled jemné, ale umí překvapit“. Hodí se na chill s kamarády, první rande i k Netflixu. A neboj, není to víno jen pro boomery.

S čím ho pít, ať jsi cool?

Teď přichází ta nejlepší část – jídlo! Párování s Veltlínem je jako dělat playlist na letní roadtrip. Když to trefíš, budeš mít vibe jak z reklamy na Aperol (jen bez oranžové barvy).

1. Sýrový talíř s kozím sýrem

👉 Jemný kozí sýr + svěží Veltlín = nebeský foodporn. Přidej olivy a bagetku a máš tapas večer jako z Barcelony.

2. Letní salát s grilovaným kuřetem a citrusovým dresinkem

👉 To víno si bude rozumět s kyselinkou jako nejlepší kámoši od dětství. A gril? Ideální match.

3. Sushi nebo vietnamské závitky

👉 Kdo říká, že k Asii patří jen rýžové víno, nezná Veltlín. Čistá, svěží chuť dokáže krásně podpořit i lehké sojové omáčky nebo koriandr.

4. Pečený pstruh s bylinkami

👉 Ryba + bílé víno = klasika. Ale s Veltlínem je to jako když pustíš remix, který je lepší než originál.

5. Klasická česká pomazánka nebo utopenec?

👉 Ano, i k pivní klasice můžeš být fancy. Veltlín zvládne i pikantní záležitosti, takže klidně nahraď pivo vínem. Food pairing jako rebel.

Tip: Chlaď to, ale ne moc!

Podávej ho tak na 9–11 °C – ledově studené zabije chuť, ale přechlazené nebude. A klidně ho nalij do pěkné sklenky, ať máš i insta fotku ready.

Takže... Veltlín? Yes, please!

Zapomeň na nudné večery s vodou a chipsy. Otevři si Veltlín, dej si něco k tomu a začni si víno užívat. Nejsi na to moc mladý – jen je potřeba mít chuť objevovat. A tahle odrůda? Ta ti rozhodně má co říct.

Naše tipy:

Veltlín z Moravy? Zkus od Filipa Mlýnka

Veltlín z Rakouska? Typickej rakouskej zkus tenhle od Saxe a pokud chceš nabušenou bombu tak tuhle z Wachau.

🧠 Proč na tom záleží?

Sklenice ovlivňuje:
✅ jak víno voní (aroma),
✅ jak víno teče do úst (a na které části jazyka),
✅ a dokonce i dojem z chuti.

🍇 Základní pravidlo: jedna univerzální je lepší než žádná

Pokud si nechceš komplikovat život, pořiď si 1 kvalitní univerzální sklenici:

• objem kolem 450–550 ml,
• tulipánový tvar – širší dole, užší nahoře,
• tenké sklo a delší nožka (aby ses nedotýkal/a misky rukou – neohříváš víno).

🍷 Typy sklenic podle vína

1️⃣ Červené víno

• Velká a široká sklenice
• Větší plocha = víno více „dýchá“, aroma se rozvine
• Tvar: balónový (např. na Pinot Noir, Nebbiolo), nebo klasický červený

📝 Např. Cabernet Sauvignon, Merlot, Syrah, Tempranillo

2️⃣ Bílé víno

• Menší a užší než na červené
• Pomáhá udržet svěžest a aroma
• Vhodné pro vína s vyšší kyselostí

📝 Např. Ryzlink rýnský, Sauvignon, Veltlínské zelené

3️⃣ Růžové víno

• Ideální je menší sklenice podobná bílé
• Někdy má lehce rozevřený okraj – zdůrazní ovocnost

📝 Sklenice na růžové = mezi bílou a šumivou

4️⃣ Šumivé víno (Prosecco, Champagne, Sekt)

• Flétna – vysoká, úzká sklenice udrží bublinky
• Moderněji: tulipánový tvar → více místa pro vůni

💡 Flétna je krásná, ale tulipán nabídne víc chuti i vůní!

5️⃣ Sladké a dezertní víno

• Menší objem (80–120 ml)
• Úzká sklenice – soustředí sladkost a aroma
• Nechutná se na litry – spíš jako parfém

📝 Např. Portské, Sauternes, Tokaj

🧼 Bonus: Čištění a skladování

• Myj ručně nebo v myčce bez leštidla
• Lešti měkkou utěrkou – ne za stopku, ale za misku
• Skladuj „nohama vzhůru“, pokud nejsou úplně čisté (kvůli prachu

Bublinky ve skleničce dokáží proměnit každou příležitost ve slavnostní okamžik. Šumivá vína mají mnoho podob – od elegantního šampaňského po lehké prosecco. Jak se v nich vyznat a čím se od sebe liší nejznámější druhy?

Champagne – král mezi šumivými víny

Šampaňské (Champagne) smí nést svůj název pouze šumivé víno z francouzské oblasti Champagne.

• Vyrábí se tradiční (šampaňskou) metodou, kdy druhotné kvašení probíhá přímo v lahvi.
• Zraje minimálně 15 měsíců (u ročníkových šampaňských i déle) na kvasinkách, což mu dává komplexní chutě. Champagne je pověstné svou jemnou perlivostí, vůní toastu, briošky, oříšků a ovocnými tóny (jablko, citrus). Bývá suché (brut), s vysokou kyselinkou a dlouhou dochutí. Patří k nejdražším šumivým vínům díky náročné výrobě a prestiži. Hodí se nejen k přípitku, ale skvěle doprovodí i jemné předkrmy, ústřice či sýry.

Prosecco – italská svěžest

Prosecco pochází ze severovýchodní Itálie (oblast Benátsko, regiony Veneto a Friuli).

• Vyrábí se metodou Charmat (tankovou), kdy druhé kvašení probíhá ve velkých nerezových tancích.
• Používá se odrůda Glera, dříve zvaná Prosecco. Prosecco je obvykle lehčí, aromatické a ovocné. Najdete v něm tóny zeleného jablka, hrušky, květin a někdy i medového melounu. Většinou je vyráběno jako Extra Dry (což je mírně sladší než brut, obsah cukru cca 12–17 g/l), proto chutná lehce nasládle. Pije se mladé, bez archivace. Prosecco je cenově dostupnější než Champagne a ideální pro přípitek, lehké pití na party nebo k ovocným dezertům.

Cava – španělské šumivé překvapení

Cava je tradiční šumivé víno ze Španělska, hlavně z oblasti Katalánska.

• Stejně jako šampaňské se vyrábí tradiční metodou s druhotným kvašením v lahvi.
• Využívá však místní odrůdy, nejčastěji Macabeo, Xarel·lo a Parellada. Chuťově bývá Cava suchá, s tóny citrusů, jablek a jemnou chlebovinkou z ležení na kvasinkách (obvykle 9 měsíců či více). Je osvěžující, má výraznou kyselinku. Oproti šampaňskému je obvykle méně komplexní, ale nabízí skvělý poměr kvality a ceny. Hodí se k tapas, mořským plodům nebo jen tak k posezení.

Další šumivá vína

Kromě velké trojky Champagne–Prosecco–Cava existuje řada dalších zajímavých šumivých vín:

• Crémant: Francouzská šumivá vína mimo oblast Champagne (např. Crémant d’Alsace, de Loire). Vyrábějí se také tradiční metodou. Často nabízejí chuť podobnou šampaňskému, ale za příznivější cenu.

• Franciacorta – italská odpověď na Champagne

Vyrábí se tradiční metodou druhotného kvašení v lahvi stejně jako pravá francouzská Champagne. Jejím domovem je severoitalská Lombardie, pro její výrobu se používají hrozny Chardonnay, Pinot Noir a Pinot blanc. Minimální doba zrání je 18 měsíců na kvasnicích. Cenově je Franciacorta velmi blízko pravé Champagne.

• Asti Spumante: Sladké italské šumivé víno z oblasti Piemont, vyrobené z odrůdy Moscato. Nízký alkohol, intenzivně aromatické (muškátové tóny), vhodné k dezertům.
• Sekty ve střední Evropě: V Česku a Německu se šumivým vínům říká sekt. Mohou být vyrobeny tradičně i tankově. Například známá česká značka Bohemia Sekt produkuje obě varianty. Kvalitní sekty z vinařství často používají tradiční metodu a nabídnou zajímavý zážitek.
• Prosecco Col Fondo / pét-nat: Alternativní trendy styly. Col Fondo je tradiční nefiltrované prosecco s kvasinkami v lahvi (lehce zakalené). Pét-nat (pétillant naturel) je přirozeně perlivé víno, lahvované před dokončením prvotního kvašení – výsledkem je rustikálnější, lehce kalné šumivé víno s nevyzpytatelným charakterem.

Jak podávat šumivá vína

Správné servírování umocní zážitek z bublinek:

• Podávejte dobře vychlazené – ideálně na 6–8 °C. Teplejší šumivé ztrácí svěžest a může prudce pěnit při otevření.
• Sklenice: tradičně se používají úzké vysoké sklenice (flétny), které udrží perlení. Pro komplexnější šumivá (jako vyzrálé Champagne) lze použít i sklenice na bílé víno, které lépe uvolní aroma.
• Otevírání: odstraňte drátěný košíček, láhev držte pod úhlem ~45° a pomalu točte lahví (ne korkem), dokud tlak korek s jemným syčením nevypudí. Cílem je rána co nejmenší – šetrné otevření zachová více bublinek v nápoji.

A nezapomeňte – šumivé víno není jen na přípitek. Klidně si jej dopřejte i během jídla. Například suché Champagne skvěle ladí se smaženými jídly (bublinky „očistí“ mastnotu), prosecco se zase hodí k lehkým těstovinám či rizotu.

Tip na závěr

Nebojte se experimentovat a ochutnávat různé typy šumivých vín.

• Doporučujeme: Cava Gran Palas Brut Nature (Španělsko, DO Cava). Toto suché šumivé víno vyrobené tradiční metodou nabízí jemné perlení, vůni zelených jablek a toastu a osvěžující citrusovou chuť. Skvělá volba, chcete-li poznat kvalitu Cavy.

Ať už si přiťukáváte na oslavu nebo si jen užíváte pohodový večer, svět šumivých vín nabízí něco pro každý vkus. Na zdraví a bublinkám zdar!